život s PPP

V rámci Halloweenu jsme s přítele koupili dýni a vymysleli super halloweenské menu. Dýni jsem poprvé ochutnala letos a úplně jsems e do ní zamilovala :3 Připravili jsme senzační rizoto a dýňový cheesecake, který vycházel jen na 209 kcal na kus :) Přitom byl velký a hlavně strašně dobrý. Takže vám sem dám recepty a odkazy na stránku šéfkuchaře :33 Prosím podpořte lajkem, komentářem nebo sledováním, zaslouží si to :) https://www.facebook.com/fightingdreamer20/ DÝŇOVÉ RIZOTO: Potřebujeme: 100g basmati rýže Půlku dýně hokkaido 180g uzeného tofu 1 červená cibule jarní cibulka pórek sojovou omáčku kari, pepř, sůl, zeleninový vývar Postup: Rýži uvaříme normálně, jako rýži v hrnci ve vodě. zeleninu nasekáme na kousky a hodíme na pánev. Dýni nakrájíme na požadované kousky a přidáme k zelenině. Přidáme koření, sojovku a vývar. Dusíme, dokud dýně nezměkne. Tofu nakrájíme na kostičky a přidáme na pánev. Uvařenou rýži pak zamícháme do směsi a nandáme na talířky a všechno to sníme :p DÝŇOVÝ ...

Dneska vám prozradím zdravější a méně kalorické alternativy některých jídel a přísad do vaření. V anorexii člověk nepotřebuje řešit to, aby měly jeho přísady co nejméně kcal, ale můj blog čou i lidé, kteří se jen zajímají o jídlo a recepty a hlavně ani člověk léčící se z anorexie nebude na té nehorázné výkrmně do konce života... Může to znít jako pitomost, chtít při léčení se z PPP si vybírat méně kalorické varianty, ale faktem je, že mě právě tyhlety zdravé a nízkokalorické a dietní dezerty, omáčky a celkově jídla naučila jíst něco jiného, než zeleninu, ovoce a bílý jogurt. A může to pomoct více lidem. Protože pro člověka léčícího se z anorexie je nemyslitelné zajít si na zákusek, ale třeba si zvládne dát doma upečený tvarohový dort bez cukru... Nedá si sice hranolky, ale dá si zeleninové hranolky, ve kterých už ale je lžička oleje... nedá si majonézovou zálivku na salát, ale udělá si jí z jogurtu nebo z tofu... A už jen tím nějakým způsobem rozšiřuje jídelníček a učí se jíst normální...

Ahoj. Tenhle článek jsem se rozhodla udělat proto, že mi zase přišla zpráva že mám dokonalou postavu či co... No to, co vidím já ( ta obezita) realita (snad) nebude nicméně tohle není dokonalost. TOHLE JE NEMOC. A rozhodla jsem se sem přidat svoje fotky. Srovnávací fotky. Z doby, kdy jsem byla zdravá, s váhou mezi 55-62 kilama ( v průběhu let od 15ti do 18ti) Ano, chtěla jsem tady zůstat naprosto anonymní. Ale stejně video se mnou vidělo asi 55 000 lidí a stejně už to o mně lidi ví, došlo jim to... A já už se s tím smižřuju. Není to ostuda jen... velká chyba, kterou jsem ale stejně nevíc ublížila jen sama sobě. Jinak tady je zpráva pro ty, kteří si myslí, že na hubenosti ( nemluvím o zdravé štíhlosti, ale hubenosti, ať už an té anorektické nebo jen hodně až nezdavě hubené postavě) je něco tak strašně hezkýho... Kdy pochopíte, že na podváze a vyhublosti opravdu není nic hezkýho a hlavně zdravýho a bezpečnýho, Ne fakt vy co tohle píšete... jste banda kreténů a tyhle nemoci jsou i vaše ...

Přidávám vám sem recept na medovník, který vychází na 256 kcal ma porci ( asi 1024 kcal na celý dort) Je z běžných surovin, zdravý a hned horový, ale pčečte ho v co nejvyšší formě a dejte tam orpavdu dost prášku do pečiva, aby se vám nestalo to, co mně, že vám spadne a nepovede se ( vizuálně) POTŘEBUJEME: 100g celozrnné mouky 1 vejce 1 bílek prášek do pečiva ( celý) 3 lžíce medu 2 bílé řecké jogurty 280g 3 lžíce medu 40g mandlí POSTUP: Těsto uděláme z mouky, vajíčka a bílku a prášku do pečiva, přidáme 30g medu. Těsto rozmícháme a dáme péct do trouby na 200 stupňů. Na krém smícháme 2 řecké bílé jogurty s dalšími 30g medu. Upečený korpus rozkrájíme na několik částí ( podle toho, jak je vysoký) a ty části potřeme krémem z medu a jogurtu. Mandle rozmichujeme na prášek a posypeme vršek dortu a ještě pokapeme pár kapkami medu. Hodnoty na 1 kousek: 13.5 g B, 33g S, 7g T,3g V

Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem v pořádku. Vlastně jsem prožila snad nejhorší týden života. Měla jsem hrozná období, ale nikdy jsem se nenáviděla víc, než teď. Nejradši bych samu sebe zabila. Cítím se strašně, opravdu strašně a popravdě, nevěřím, že se mi přibírání někdy zastaví. že se mi zastaví na 55 kilech. Spíš jsem přesvědčená, že nepřestanu přibírat. Cítím ses trašně vyžraná a odporná a nevidím žádnou naději ani smysl... Ale jednu věc chci. Uzdravit se. Chci, aby se mi zase zrychlil metabolismus aspoň natolik, že budu moct jíst na udržení třeba 1000 kalorií a nebudu mít 90 kilo... Chci, aby mi zase narostly vlasy. A toho můžu docílit jen touhle výkrmnou. Metabolismus se nenakopne, pokud mu nedám mega ránu. A pokud se naučí zpracovat 2000 + kcal, je aspoň šance, že bych jednou mohla udržovat na 1400 nebo alespoň těch 1000 kcal, abych mohla normálně fungovat. Takže na to jdu touhle drastickou metodou. navíc tím, že to bude takhle rychlé, se mi dřív spraví vlasy a pleť. Takže t...

Dnes jsem si uvědomila jednu věc. že v anorexii je člověk prostě sám. Je na to sám. Jistě, někdo má podporu okolí. ne každý má rodiče jako já kteří na něj jen neustále řvou, že je nezajímá a vyčítají mu, jak je vyžírá, loudí a jak jim jen všechno sežere a kolik je stojí peněz... I přátelé hrají v uzdravování velkou roli. je skvělé mít přátele, kteří vás neodsoudí a nabídnou vám rameno na vyplakání, popř. vás třeba vezmou na jídlo a podporují a říkají, že to dokážete... partner vás může milovat a dokazovat vám, že i když přiberete, jste pro něj atraktivní. Doktor může připomenout následky hladovění a podváhy, případně zvracení a nadměrného cvičení a dát případné léky. Psycholog nebo terapeut vás může vyslechnout a nabídnout pohled z druhé strany... Tohle všechno je hrozně důležité a cenné, ale nikdo, kdo si neprošel tím samým a neprochází si tím stejně, to nemůže pochopit. Nemůže. A není to ničí chyba ani vina. Já bych to před pár lety taky nepochopila, nechápala jsem to, nechápala jsem...

Moc děkuji za odpovědi slečně B, která stále a opakovaně bojuje s anorexií. I tady na blogu jí držím moc palce, aby našla sílu se s tou hnusnou nemocí poprat. 1. Jakou poruchou přijmu potravy jsi trpěl/a nebo trpíš? Kdy to u tebe začalo a proč? Anorexie Popravde ani nevím kdy přesně to bylo je to těžký.. 2. Co se v tobě v té době odehrávalo? Pořád se odehrává protože nejsem vyléčená.. 3. Jaká byla reakce okolí? Štvalo tě jejich nepochopení nebo ti pomáhali? Snažili se mi pomoc ale byli i lidé kteří to nechapali a dost se mi smáli... 4. Jaké jsi měl/a váhové cíle? Proč zrovna toto číslo? Vysněná váha byla 40kg Nikdy jsem se na ní nedostala a jsem za to ráda i teď při 43 kilech jsem se znovu narodila.. 5. Jak jsi jedl/a ( nebo spíš nejedla či co všechno se dá sníst při záchvatu přejezení) v nejhorším období? Vynechávala jsem ze začátku snídaně večeře a pak úplně všechno. Jídlo pro mě bylo šílený.. Nedokázala jsem jídlo vidět... 6. Jak ses léčil/a a co bylo tvou motivací? Lecim se pořad a...

Poslední dobou jsem totálně závislá na kakau :D Piju ho klidně 3x denně. A tenhle recept na domácí a zdravou horkou čokoládu jsem si zamilovala také, akorát jsem si ho vylepšila ještě podle sebe, takže vám ho sem dám. Pokud máte rádi horkou čokoládu, zvlášť teď v zimě, je to záležitost 140 - 400 kalorií, záleží jak kde, jak je velká atd. Tahle domácí má cca 80 :) Záleží jak jí uděláte, z jakýho mlíka atd. POTŘEBUJEME: 10g holandského kakaa 10g sojového proteinu ( poměr pudinku a proteinu můžete prohodit) 5g čokoládového pudinkového prášku sladidlo 100 ml nějakého mléka ( z mandlovýho je super, ale z normálního to jde taky zbytek vody, podle toho, kolik čokolády chcete. POSTUP: Do hrnce dejte mléko a dejte ho vařit. Do něj dejte kakao, protein a pudinkový prášek a sladidlo a rozmíchejte. Dolijte požadovaným množstvím vody. Počkejte, až se začne vařit a trošku zhoustne, a pak můžete podávat :p

Moc děkuji slečně K za psokytnutý rozhovor. Chce být anonymní,a já to budu respektovat, takže tady jsou odpovědi 15ti leté K, která si prošla kombinací anorexie s bulimií. 1. Jakou poruchou přijmu potravy jsi trpěl/a nebo trpíš? Kdy to u tebe začalo a proč? Měla jsem bulimii. Začalo to asi jeden rok zpátky, vím že to začalo tím, že jsem nebyla spokojena se svojí postavou s chtěla jsem zhubnout. 2. Co se v tobě v té době odehrávalo? Co se ve mě odehrávalo? Připadala jsem si na všechno sama. Přišlo mi, že mi nikdo okolo mě nerozumí a nedokáže mi ani pomoct. Prostě jsem měla svoji hlavu a stala jsem si pořád za svým. Byla jsem pořád smutná, naštvaná, protivná a nejradši jsem byla pořád sama. 3. Jaká byla reakce okolí? Štvalo tě jejich nepochopení nebo ti pomáhali? Jejich nepochopení mě štvalo fakt hodně. Protože jsem věděla že to není tak lehký se z toho všecho dostat jak si všichni okolo mě mysleli. Vlastně jsem si už ani neuvědomovala že to co dělám je špatný a ničí mě to. Ze začátku j...

Tento článek dělám proto, že mít zdravý a fungující metabolismus je součástí zdraví. Může se zdát, že při přibírání z anorexie není potřeba mít tak rychlý metabolismus, aby jsme zvládli přibrat, ale je to důležité, protože je to součást zdravého fungování. Tento článek bude rozdělen na dvě části. Jak zrychlit metabolismus po PPP a zároveň napíšu i o tom, jak zrychlit metabolismus, pokud jste zdraví, ale máte metabolismus zpomalený nebo když potřebujete zhubnout ( Protože pokud opravdu máte nadváhu, která ohrožuje vaše zdraví, pak je něco zhubnout žádoucí a i lidé s PPP nebo po PPP mohou mít nadváhu, následkem záchvatovitého přejídání) JAK ZRYCHLIT METABOLISMUS PŘI PPP 1. Přibrat Většina lidí, kteří mají podváhu, mají zároveň i zpolamený metabolismus. To proto, že čím méně vážíte, tím máte menší bazální metabolimsus, navíc vaše tělo více ukládá tuk a nechce nic pustit a pracovat naplno, protože se bojí a nechce energii vydávat. A často i zadržuje velké množství vody, protože se snaží za...

Tak jsem tu s těmi rozhovory :) Moc děkuji za poskytnuté odpovědi. A jeho odpovědi jsem se rozhodla zveřejnit jako první, protože je to kluk. A i když anorexií častěji trpí ženy, bohužel se najdou i kluci, kteří do toho spadli ( i můj přítel vlastně...) A vždycky, když poznám kluka, co trpí PPP, tak mě to úplně bolí u srce :( Tady je rozhovor, jméno dotazovaného uvádět nebudu, chráním jeho soukromí. 1. Jakou poruchou přijmu potravy jsi trpěl/a nebo trpíš? Kdy to u tebe začalo a proč? Trpím anorexii.zacalo to tím že někdo měl narážky na mou postavu tak jsem začal zhubnout a taky kvůli ex .pak se z toho stala posedlost. 2. Co se v tobě v té době odehrávalo? Odehrávalo se jen depresivní období 3. Jaká byla reakce okolí? Štvalo tě jejich nepochopení nebo ti pomáhali? Ze začátku každý podporoval pak to přešlo na urážky. 4. Jaké jsi měl/a váhové cíle? Proč zrovna toto číslo? Ze začátku 60kg ideální váha na moji postavu a pak jsem to chtěl na nejnižší co to půjde.to je takový to už mám 60 co ...

Tuhle novou rubriku zakládám, abych ještě víc šířila povědomí o PPP a o tom, co vše to způsobuje. A rozhodla jsem se do toho zapojit své známé. Za každou spolupráci jim všem moc děkuji :) Stejně tak se může zapojit kdokoli další, kdo si tímhle prošel nebo prochází a chce odpovědět na mé otázky, které jsou pro kžadého stejné. Takže pokud by jste měli zájem odpovídat, napiště do komentáře pod tento článek, a já vám na sebe řeknu kontakt. Tento projektík dělám proto, aby tento blog nebyl jen o mně a aby zde bylo zmíněno více zkušeností a pohledů pd více lidí, kteří si některým z tohohle svinstva prošli. Ale chtěla bych vás upozornit a poprosit, že na mé otázky odpovídají jiní lidé, že jen překopírovávám, co odpověděli, nebude to můj text. takže vás chci poprosit, ( zvlášť mou nejoddanější fanynku Janu a jiná taková individua) aby jste nikoho neuráželi, nikoho nenapadali a nebyli k těm lidem, kteří bylo tak hodní, že slouhlasili, abych jejich odpovědi na citlivá témata zveřejnila, nebyli z...

Ahoj, přináším teď při neděli několik oznámení :D To první je, že jsem navzdory jídlu nějak zhubla na 47 a půl kila a začala se zase cítit mizerně. Vyčesávat víc a víc vlasů, začala jsem být zase unavená a malátná a omdlívat a i u doktorky mi zjistily, že z toho, jak mám málo tuku a už dlouho podváhu, se mi hůř vztřebávají minerály. Takže jsem se rozhodla navýšit jídlo na 2000 kalorií a omezit cvičení na 5x týdně hodinu denně. Už se z toho chci prostě dostat. Táhne se to užd va roky. A je to rok, co jsem nastoupila poslední léčení, a od té doby se vlastně nic nezměnilo :( Takže to asi fakt potřebuju udělat radikálně a dát tělu to, co potřebuje a ještě víc, aby se plně zotavilo, ať to stojí co to stojí. Ta váha, to je katastrofa skrz to, jak mi to hapruje, opravdu mi to občas lítá o 3-4 kila ze dne na den, ale i tak to teď šlo dolů... Ale já vím, že musím přibrat minimálně na nejnižší zdravou váhu, aby se tělo začlo opravovat ( což vlastně ještě nezačalo a mě už to unavuje... jak je to ...

Dneska bych chtěla mluvit na další téma, které s PPP souvisí, i když se to na první pohled nezná. A to o pevné vůli a sklonem k závislostem při PPP. Říká se, že lidé s anorexií mají nesmírně silnou vůli. I můj psychiatr, když mu řeknu, že na něco nemám dost pevnou vůli, mi řekne, že jako anorektička mám naopak nesmírně pevnou vůli. Nojo... Jenže ona to není tak docela pravda. Ano, lidé s anorexií dokáží téměř nejíst, dokáží si odepřít opravdu neskutečně moc věcí,a zároveň třeba pravidelně ( nebo fakt každý den) cvičit, i navzdory únavě, tomu, že mají na práci něco jiného nebo nemají čas. Dokáží si nedat opravdu ani jeden kousek a nejíst, ani když mají hlad. A k tomu se dokáží přinutit fungovat a být třeba ještě výkonnější, než ostatní... To možná zní jako obrovská pevná vůle, ale ona to není pevná vůle jako taková... Poruchy přijmu potravy nejsou nic jiného, než závislost na jídle. Popř. na cvičení, na zvracení nebo na různých lécích ( o tom se tolik nemluví, ale užívání laxativ, diur...

Kdo na mém blogu není poprvé, tak ví, že já a sacharidy... to bylo dlouho hodně náročný téma. Přestala jsem jíst v době low carb a keto šílenství a denodenně na mě všude vyskakovaly zázraky low carb stravy, balíčky ketomix a to, že kdo sní rohlík, chleba, těstovinu nebo bramboru, tak umře, k tomu zčerná a jazyk se mi zbarví na modro, kdo sní kus ovoce, tomu upadne pravá ruka a levá noha, no kd si dá nedej Bože sladkost, tomu vybouchne hlava na veřejnosti... Zkrátka do mě z několika zdrojů bylo huštěno, jaké jsou sacharidy zlo, a jak se po nich strašně přibírá, a pomalu umírá,a jak nám zadrží litry vody a způsobí hlad a přejídání... XD Teď už se tomu směju. Když jsem na tom byla nejhůře, nedokázala jsem sníst třeba ani celý jabko nebo celej pomeranč, ovoce jsem si půlila a bobulovité ovoce ( jahody, borůvky) pečlivě vážila. Na přílohy bych ani nesáhla, aby se mi náhodou neprosákly do kůže a pečiva jsem se reálně bála víc, než pavouků. A tento strach mi vydržel ještě hodně dlouho po to...

Tam hluboko uvnitř mě je to místo. Místo, ke kterému už jsem téměř dva a půl roku přikovaná. Už jsem našla cestičky, kterými se mi občas podaří na chvíli utéct ,,tam ven." Vím, kterou cihlu vystrčit, abych na chvíli utekla na svobodu, ale nevydržím tam dlouho. Místo abxch vzala nohy na ramena a už nikdy ne nevrátila, vždycky se vrátím ,,tam". Do té černé díry, kde vládne démon s tváří mladé blonďaté dívky v bílých šatech s červenýma očima ( tak vnímám anorexii jako bytost) Místo, kde se fanaticky cvičí až několik hodin denně, kde se přežívá na příjmu vězně v koncentračním táboře nebo ještě méně, a kde je jen nenávist, zima, strach z pohledu do zrcadla, odpor k vlastnímu tělu tak velký, že e v něm téměř nemožné žít, a čísla. Všude jen čísla. Kalorie, příjem, výdej, gramáže...Počet vyjitých schodů... Kdo touhle nemocí trpí nebo trpěl, tohle místo dobře zná. Důležité je si uvědomit jednu věc. že nás tam nic doopravdy nedrží. Jen naše hlava. Tohle místo existuje jen v naší mysli....

Už delší dobu jsem nepřidala žádný článek a když už, přidávala jsem jen nějaké informativní články o stravě, výživě atd. Ale už je asi načase napsat i to, jak se mi daří. Nebo spíš nedaří... I navzdory tomu, že jsem jedla dostatečně, začala jsem se cítit hůř. Přikládala jsem to únavě z nové školy a práce. Také jsem teď navíc zařizovala spoustu věcí, a vlastně celý den lítala mezi školou, úřady, brigádou a fitkem. Podzim s sebou, jako každý rok, přinesl deprese, úzkosti, a už několik týdnů jsem vlastně úplně mimo. Neschopná čehokoli. Ke špatné náladě a depresím se přidala i větší únava, což se zdálo jako následek nového režimu a neustálého poklusu, ale začínaly se k tomu přidávat další věci, kterým jsem musela chtě nechtě věnovat pozornost. Začaly mi zase víc padat vlasy, a přestože jsem jedla dostatečně a neměla vůbec hlad ani chuť, spíše naopak, začala se mi čím dál víc motat hlava a jednou jsem v práci zase málem omdlela. Začala jsem být zase trošku v útlumu. A pak jsem i na 1800 ka...