život s PPP

J eště mám před sebou dva týdny, ani ne. 12. nám končí PPP skupina a v pátek ten další týden nás budou propouštět... Z propouštění jsem nerózní, hlavně proto, že se bojím, jak to pak bude doma. Tady je to jedoduchý, na jídlo nás zavolaj, posadí nás k němu a musíme všechno sníst...Ale doma na to budu sama, nikdo nade mnou nebude stát a nikomu nebudu muset jít ukázat tác s jídlem, že mám vše hezky dojezené...Budu muset jíst sama a opravdu jen proto, že sama chci a ne proto, aby se doktorka nezlobila, abych to nemusela vysvětlovat sestřičkám nebo aby to nedemotivovalo ostatní pacientky...To bude asi úplně nejtěžší. Musím teda přibrat na minimální zdravou váhu, což je těch 54 kilo a z toho čísla se mi úplně zvedá žaludek. Ale pořád nám říkají, že jak se dostaneme na tu zdravou váhu, budeme klidnější, že už to enbudem tak řešit a tolik lpět na podváze a že se to všechno urovná...no nevím. Mám problém smířit se i s tou váhou, co mám teď. Jinak jsem věčně pořád přejezená, nafouklá a bolí mě b...

A bude hůř, protože teď musíme jíst celé porce, takže na snídani to budou dva rohlíky, jabko a jogurt, na oběd polévka a 250 g přílohy, plus bílkovina, k přídavk§m svačiny a druhé večeře a na večeři dva krajíce chleba, 10dk pomazánky a mandarinka...No to jsem zvědavá, ale bude to dost psycho... Ale k tomuhle týdnu: PONDĚLÍ: SN: Rohlík s žervé, melta SV: Přídavek, sojové mléko OB: Těstoviny se žampiony SV: Přídavek VE: Chleba s máslem a mrkvovou pomazánkou 2. VE: přídavek ÚTERÝ: SN: koláč, půlka jablka, melta SV: Přídavek OB: Sója s rýží a zeleninou SV: přídavek VE: půl krajíce chleba, sýrová pomazánka, mandarinka 2 VE: přídavek, sklenička podmáslí. STŘEDA SN: 1 a půl rohlíku s máslem, půlka jogurtu SV: přídavek, zeleninová šťáva OB: Fazolový guláš SV: přídavek, kcackebrot VE: krajíc chleba s žervé 2VE: přídavek ČTVRTEK: SN: jablko, půlka rohlíku SV: přídavek, sojové mléko OB: těstoviny s rajčaty a rajčatovou omáčkou SV: přídavek VE: krajíc chleba, tvaroh ( celý) 2VE: přídavek PÁTEK: SN...

Někdo by si asi mohl myslet, že přibírat z podváhy je vlastně hrozně super. Že je to super, moct hodně jíst, nemuset se hlídat a moct mít v klidu velkou snídani, večeři, oběd i svačinu a k tomu si ještě dát sladkost...Jenže ono to vůbec super není. Pro člověka, který trpí poruchou přijmu potravy vůbec ne, protože tam hrají roli i ty psychické faktory, ale ani kdyby se nekonaly žádné výčitky z jídla a strach, tak by to super nebylo. Ono to fakt není nic o co by člověk stál. Být permanentně přejezený, nafouklý, přecpaný a jak balón. Vysvětlím. Ztáne ten pocit, když se třeba na oběd u babičky fakt hodně přejíte? Když si dáte šest knedlíků, abyste jí udělali radost a pak ke kávě ještě dezert, když ho tak hezky upekla atd a jste fakt strašně přejezení, až je vám těžko a špatně? Ale zároveň je to třeba fajn, protože jste se dobře najedli, ale jste fakt na puknutí...No je to fajn, když je to jednou. Ale představte si, že by jste se tak cítili POŘÁD. Neustále, ve dne v noci. A i kdybyste se c...

Myslím, že se musím pochlubit tím, jak statečně bagruju. Nebudu lhát, je mi příšerně, jsem permanentně přejezená, nafouklá a vyděšená. Není to dobrý...ale je to krok správným směrem. A to, co se mi podařilo za těch 14 dní tady, se mi doma nepodařilo nikdy :) PONDĚLÍ SN: Rohlík s máslem, pribiňáček SV: Fresubin ( přídavek) OB: čtvrt porce rizota, salát SV: Fresubin, 4 sušené švestky. VE: krajíc chleba s vajíčkovou pomazánkou 2.VE: Fresubin ÚTERÝ SN: Pomeranč, jablko. SV: Fresubin OB: Luštěninová polévka, brambory. SV: Fresubin VE: krajíc tmavého tousotvého chleba se sezamovou pomazánkou 2.VE: fresubin STŘEDA: SN: 1 chia rohlík s máslem SV: fresubin, hrst vlašských ořechů OB: Tofu s vařenou zeleninou. SV: Fresubin VE: Omeleta se zeleninou 2.VE: fresubin ČTVRTEK: SN: skyr, půlka jablka SV: fresubin půlka bílého jogurtu OB: bílek, červená čočka SV: fresubin VE: 2x knackebrot, 3 a půl plátku sýra 2.VE: fresubin PÁTEK: SN: Jablko, půlka banánu SV: fresubin, půlka banánu OB: rajská polévka, t...

Tak, jsem tady s druhou částí. Musím říct, že pro mě bylo nejtěžší vymyslet otázky pro tuhle část. Chtěla jsem odpovídat na takové, které mohou reálně někoho zajímat a objasnit některé věci a záležitosti ohledně lidí s anorexií a vysvětlit, s čím se potýkají a jak. A protože je tenhle článek věnovaný hlavně všem, kteří mají ve svém okolí někoho s anorexií, zaměřila jsem je hlavně na toto téma a řeknu i věci, ze kterých by si někdo mohl brát příklad a inspirovat se tím...K tomu chci říct, že to rozhodně není mým úmyslem, a i když o tom vím, také vím, že ten, kdo je prostě rozhodnutý to dělat, to dělat bude a najde si i svoje fígle bez ohledu na to, co si kde přečte...A sebehorší článek na téma následky anorexie, fotky a popisy toho, jak je to strašné a že na tom není nic hezkého bude ignorovat, protože si povede svou...bohužel... No nic, jdeme na to. 1- Proč chtějí jíst o samotě? Protože se stydí za to, že jí a cítí se blbě, když je někdo u jídla vidí. Cítí se o to víc provinile. A někd...

Rozhodla jsem se odpovědět tady na pár otázek, na které se mě lidé ptají ohledně anorexie nebo o kterých vím, že se s nimi lidé setkávají, snad vyvrátím nějaké další mýty a objasním pár věcí... :) Článek bude rozdělen na tři části. Ta první bude taková obecná, o mně a pro obecnou veřejnost, ta druhá směřovaná hlavně pro lidi, co mají ve svém okolí někoho s anorexií ( odpovím za sebe i obecně) a ta třetí směřovaná pro lidi s podobným nebo stejným problémem. Ale tu třetí nenapíšu v nejbližší době, ale až později. ( možná o hodně později) Až se někam posunu. Neříkám, že až se úplně uzdravím, ale až budu někde trošku dál, ne teď, když s tím sama bojuju a jsem vlastně na začátku a ještě si fakt nemůžu dovolit radit, jak se z toho dostat popř. něco doporučit, když jsem to sama vlastně neporazila...takže ta bude, až se někam pohnu ( víc, než že sním rohlík, protože se to ode mě očekává, ale až to budu mít srovnané i v té hlavě) Takže jdeme na první část :P 1. Kdy to začalo a proč? Úplný začát...

Nedala mi vůbec nic. Nic pozitivního. Protože ona vám nic pozitivního dát nemůže. Nedává, jenom bere. A někdo by mohl říct: ,,Ale díky ní jsi zhubla!" Zhubla... jenže jak? Rozhodně ne zdravě ani správně, spolus tukem určitě i spoustu svalů a něco i z kostí...Nezdravě a tak, že rozhodně nemám pěkně vytvarovanou postavu...A navíc, v hlavě jsem nezhubla. Nikdy jsem se neviděla jako hubená, ani když jsem měla 44 kilo jsem se sebou enbyla spokojená a nepřipadala jsem si ani trochu hubená. Viděla jsem se ( a vidím se) spíš čím dál tím tlustší. Pokaždé se odraz v zrcadle víc a víc zdeformoval, až jsem se divila, že se do toho zrcadla vůbec vejde...Na špičky si nevidím přes bčřicho ( které tam ve skutečnosti není) a když sedím na židli,cítím, jak mi přetékají špeky. ( není to skutečné, ale až takhle moc to cítím.) Takže žádný dobrý pocit, sebevědomí ani nic takového jsem nezažila. Ani s podváhou deset kilo... Navíc jsem zhubnout nepotřebovala. Nebo maximálně tak ty tři kila, ano, dejme t...

Včera jsem napsala o tom, jak jíme a o tom, jaký tu máme režim. Teď bych se chtěla podělit o něco ohledně toho, jak to tu ze začátku bylo, jak to fungovalo a jaké pokroky se mi už podařilo udělat a shrnout cíle na příští týden. A přidám sem i ukázku, jak jsem jedla poslední dny. Už jen to je ( si myslím) velký pokrok. Teda ne že bych to dělala dobrovolně, musím, ale to, že to nijak neobchcávám ( mohla bych, vím jak a umím opravdu hodně dobře předstírat, že jsem všechno snědla a ušít to tak, že bych vlastně nemusela nic, ale to bych šla sama proti sobě) Když jsem ve středu ráno nastoupila, už jsem opravdu sotva tála na nohou, protože den před tím jsem nejedla nic ( vlastně i z nervozity) a ten před tím jen bílek, kus jabka a mandlové mléko, do toho jsem ještě v pondělí byla a hodinu a půl cvičit... Příjem proběhl v pohodě, dokonce rychle, nikde jsme nečekali. První den jsem byla jenom na oddělení, hlavně v pokoji a četla si. Vyplnila jsem spoustu papírů a dotazníků a řekli mi, co mě v n...

Tak jsem tu se slibovaným článkem. Asi ho rozdělím do dvou nebo tří článků, aby neměl 20 kilometrů XD. Už druhým týdnem jsem na psychiatrii na oddělení 24, kde se spolu s dalšími čtyřmi spolupacientkami snažíme porazit tu hnusnou mentální anorexii... Nenesu to úplně dobře. Když jsem sem přišla, vážila jsem sotva 44 kilo... Během týdne mě vykrmili tak, že jsem přibrala přes dvě kila :( Jo, vím, že je to dobře, ale prostě je to šíleně rychý, je to hrozný skok. Pořád se nedokážu vyrovnat s tím, že už nemám a nikdy nebudu mít 44 kilo a že budu muset přibrat nejmíň na 53. Hrozně se toho bojím a pořád se s tím nedokážu vyrovnat, hlavně se bojím, že to bude až moc rychle a že těch 53 budu mít už v pondělí... ( kdy nás váží) No nic, jdu ale popsat, jak to tu probíhá. Ukázku toho, jak se tu jí, jsem napsala už v minulém článku... Ale navzdory všem těm splínům, slzičkám z těch ( pro mě) vysokých čísel na váze a neustálému bagrování, z čehož je mi psychicky i fyzicky zle, jsem ráda, že jsem...

Mám na víkend půjčený noťas od sestry, abych si mohla přes víkend dodělat praxe a věci do školy. A samozřejmě nezapomenu ani na blog. Za víkend přibude ještě článek o tom, jak to léčení vlastně probíhá a co je nového... Není to úplně snadný, vlastně to není vůbec snadný, no ale o tom až potom, teď přidám jen jídelníček toho, jak musíme jíst. Je to pro mě opravdu horor, kdybych jedla všechno, jak mám, včetně přídavků, tak by to bylo tak 2500 kalorií a dodávám, že nesmíme vůbec cvičit a toho pohybu je opravdu minimum... Snídaně 2 rohlíky, máslo, melta a někdy žervé nebo lučina nebo nějaký tvaroh nebo med, nebo dva krajíce chleba, máslo a vajíčko. A jablko. A někdy k tomu ještě jogurt. ( 2-3x týdně) Svačina: Přídavek - nutridrink a protein s cukrem ( taková kašička je z toho umíchaná) + kus ovoce nebo kravík ( mléko) Oběd: polévka ( bramborová, zeleninová, gulášová - prostě nějaká) a hlavní jídlo. Třeba těstoviny s masem a omáčkou nebo čočka s párkem, vajíčkem a okurkem nebo rizoto nebo n...