Dneska se zase svěřím s tím, jak pokračuju. řekněme že přišla další krize, kdy jsem se slušně sesypala... Opět na mě přišly deprese a úzkostné stavy, zkouškové, do toho zařizování praxe, přítel byl nemocný... A to vedlo k tomu, že jsem se, aby toho enbylo málo, zhroutila ze své váhy. Navzdory tomu, že jsem zase jedla 1000 kcal ( když nepočítáme můj každotýdenní nezastavitelný přežer) a cvičila a chodila 3 hodiny denně, přesto jsem však nezhubla ani deko... Né že by to bylo vyloženě mým cílem, vím, že zhubnout nesmím. Ale chtěla bych mít na výběr. Nezhubnout, ale proto, že sama chci, ne proto, že nemám na výběr. Chci si zdravou váhu držet ze své vůle, a ne proto, že nemám jinou možnost... Jestli to jde pochopit. A dokonce jsem něco přibrala ( asi půl kila) a to mě deptalo. Tak moc, že jsem v jednu chvíli chtěla dokonce i umřít. Ne že bych plánovala sebevraždu, to bych svým blízkým nikdy neudělala, ale fakt jsem si přála se ráno neprobudit. Ale přítel mi pomohl a dostal mě z nejhoršího....
Tento blog je o mém boji s poruchami přijmu potravy, o nich, o tom, jak to s nimi doopravdy je, najdete zde také spousta receptů, informací o jídle a cvičení a tipy, jak s PPP bojovat.