Dneska se budeme bavit o jednom trendu stravování, který, když se bere vážně, na mě vážně působí jen jako další PPP. Řekneme si, oč jde, v čem to může být prospěšné, ale v čem je to taky úplně na hlavu a těžce choré, když se to bere vážně.
Jedná se vlastně doslova o POKUD SE TI TO VEJDE DO MAKER. To znamená, že příznivci tohohle stylu jedí vše, co chtějí za jedné, ale dosti pastičkovité podmínky... Pokud se jim to přesně vejde do maker.
Pro ty méně zúčastněné, marky se myslí makroživiny, tedy sacharidy, bílkoviny a tuky. Tito lidé tedy nepočítají přímo kalorie ( i když ty z těch maker samozřejmě vyplývají) ale počítají si, kolik za den snědí tuků, sacharidů a bílkovin. A z toho jim pak vyplynou kalorie.
Tohle třeba z čísti dělám i já, protože si počítám kalorie, a mám nastavená i nějaká přibližná marka, i když spíš jen bílkoviny, a ještě ne přesně, prostě si hlídám, abych každej den měla cca těch 100-120 bílkovin ( ale ne zcela vždy, a když mám jeden den 122 nebo 98 tak fakt nehodím 2g bílkovin) sacharidy a tuky mám hodně variabilní, obvykle mám sacharidy okolo 150tig a tuky okolo 30ti g, ale jsou taky dny, kdy mám 50 tuků a 130 sacharidů a dny, kdy mám 180 sacharidů a 20 tuků a neřeším to... Jsou to pro mě spíš orientační čísla.
Ale pro vyznavače IIFYM ne. Ti je drží přesně.
A o co tedy jde? Jde vlastně o to, že můžete jíst úplně cokoli. je to jedno. Klidně donuty, čokolády, pizzu... POKUD vám to ale sedí do vašich maker. V tom je ta bouda :)
Jenže ono to není tak lehký. Protože pokud každý den nejíte naprosto a přesně to samé, pak je těžké se trefit PŘESNĚ do jednoho čísla.
Dám příklad. Člověk si nastaví, že chce jíst 100g bílkovin, 200g sacharidů a 55g tuků ( což můžou být právě makra nějaké sportující slečny) No a tahle slečna může poskládat svůj jídelníček z čeho chce, za předpokladu, že splní přesně tato makra. Jenže ono není vždy tak jednoduché se přesně trefit. Třeba tomu rozumí a umí to počítat, ale prostě nejíme každý den úplně to samé, a někdy to prostě může vyjít s odchylkou, že má např. o 10g bílkovin víc, o 11g sacharidů víc a o 7g tuků míň... Zdá se to být jako detail. Jenže pro tyhle lidi ne.
Tihle lidé se chovají jako cvoci, aby splnili svoje marka naprosto přesně. To pak v praxi vypadá tak, že večer honí a poslední chvíli 5g proteinů, třeba z nějakého prášku nebo jednoho bílku, ukrajují z jablíčka jeden měsíček nebo pětinu banánu a dávají jí z jídla pryč, aby nepřesáhli sacharidy, přidávají nebo ubírají dvě olivy, aby jim vyšly tuky... To prostě šílenství :D Samozřejmě se musí všechno vážit a pečlivě počítat, jinak by to nešlo, neuhlídali by jste to.
Jako pardon, ale tohle už mi opravdu přijde jako nějaká porucha přijmu potravy. když se člověk bojí sníst celý jabko, protože by mu to přesáhlo 5,10g sacharidů a shání někde 5 g proteinů nebo tuků nebo je naopak ubírá ( tím že dá jedno sousto pryč nebo tam jedno sousto ještě honem přidává, aby makra přesně seděla...)
Další věc, proč to nemusí být ideální je, že lidé, zvlášť s vyššíma makrama, kde mají třeba i právě víc tuků a sacharidů, si pak poskládají svůj jídelníček ze samých blbostí. Protože přece můžou, když se to vejde do maker---
Jistě, je normální a v pořádku si do příjmu občas započítat zmrzku, čokoládu, zajít si na čínu, na hranolky... Když to uděláte občas nebo si parkrát do týdne dáte něco malého, je to zcela v pořádku, ale živit se jen tímhle jídelm, popř k tomu vypít proteinák, aby byly bílkoviny, ale jinak se denně živit blbostmi jen proto, že se to vejde do povolených maker, to prostě zdravé není.
Daleko účinnější je marka nehrotit nebo třeba ani nepočítat ty kalorie, ale poskládat si jídelníček ze zdravých a přirozených potravin v rozumném množství, a do toho si sem tam něco dát...Vy můžete jíst zdravě, a přitom si každej týden zajít na zmrzku nebo si koupit Twixku... Ale jinak by jste měli právě preferovat co nejvíc zdravých, přirozených a nezpracovaných potravin. A pak třeba ani nebudete muset počítat nic, a bude to fungovat lépe :) Než když si sice přesně splníte nějaká makra, ale ty zdroje nebudou kvalitní a budou převládat...
Dalším problém je lpění na přesných makrech. My po PPP víme, jakou paseku dělá, když až moc lpíme na kaloriích. Jak je to nepříjemné, psycho, otravné, frustrující, ale přitom těžké, když lpíme na přesném čísle kalorií, a jak jsme uměli vyšilovat, když jsme třeba snědli o 30 blbých kalorií víc... A teď si představte, že takhle šílíte hned ze tří údajů :D A je jedno, že jeden nebo dva sedí, když ten jeden zatracenej dneska ne.
A byla jsem svědkem toho, jak lidi sami přiznali, že třeba šíleli nebo jim nebylo dobře z toho, když si o 5-10g přetáhli sacharidy nebo tuky nebo když měli o 5-10g míň bílkovin. Jako... To už fakt zavání problémem s jídlem. Strach z jídla, puntičkářství ohledně jídla, přehnaná pozornost na jídle, hodně zlé pocity, když něco nedodržím. V podstatě definice PPP.
Ono si řeknete, že těmi marky právě třeba přesáhnou ( nebo naopak nesplní) i kalorie, ale ani o to kolikrát nejde, ti lidé se třeba i trefí do kalorií ( plus mínus deset dvacet kalorií, co to je) ale ta marka jim nesedí :D Mají to trošku přeházené. A už z toho šílí. Ne, tohle není zdravý přístup k jídlu.
Samozřejmě to má i svoje výhody, jako to, že se naučíte sníst tatranku a koláč a nebudete se bát, že z ní přiberete, pokud vám to tam sedí. Taky je fajn vědět, co vlastně jíte a z čeho ty kalorie pochází. Protože každý má například úplně jinou potřebu bílkovin, někomu sedí vyšší sacharidy a nižší tuky, někdo to má přesně naopak a je fajn si teda, když to řešit chcete, najít to svoje a to, co vám bude vyhovovat a bude pro vás prospěšné. Taky si tím pohlídáte, zda fakt příjmáte vše, co potřebujete. Máte v tom nějakým způsobem pořádek. Ale ve chvíli, kdy to začnete hrotit do detailu a lpět na konkrétních číslech, už to zavání spíš psychickými problémy.
Navíc je tu ten fakt, že to lidi používají k tomu, aby si obhájili to, že se vlastně stravují nezdravě. Ale sedí mi to do maker, tak co...To je hezký, že vám to sedí do maker, ale když víc jak půlka toho, co sníte, jsou blbosti? No tak třeba nepřiberete, to je hezký, ale co nějaká zdravotní stránka? To je hezký, že to nepoznamenává váš vzhled, ale zdraví jste strčili do kapsy?
Jak říkám, to je opravdu lepší třeba nepočítat vůbec, ale hlídat si to, abyste jedli zdravě a kvalitně. A k tomu se naučili, že občasná sušenka ke kafi nekouše.
Komentáře
Okomentovat