Rozhovor s S - PPP kvůli šikaně ve škole

 Slečna S byla tak hodná, že mi odpověděla na otázky do rozhovorů, které dělám s lidmi, kteří si prošli PPP. Takže to zase po dlouhé době máme rozhovor. Její příběh mě dojal, a přidávám ho sem.

- Pokud by jste se i vy chtěli podělit o svůj příběh, napište mi na fb, instagram nebo tady do komentáře, a pošlu otázky na rozhovor i Vám. Rozhovory jsou naprosto anonymní.

1.       Jakou poruchou přijmu potravy jsi trpěl/a nebo trpíš? Kdy to u tebe začalo a proč?

Měla jsem anorexii i bulimii. Anorexie u mě začala brzo, asi když mi bylo 11 roků. Ve škole se mi smáli, že jsem tlustá a byla jsem nejtlustší holka mezi mažoretkami, do kterých jsem chodila, takže jsem chtěla zhubnout, a začala nejdřív vyhazovat svačiny a nejíst obědy. A jídlo doma jsem dávala psovi nebo rodičům říkala, že jsem jedla venku a otvírala doma obaly s jídlem.

Pak na mě rodina začala tlačit, abych jedla, protože jsem na prohlídce u doktorky vážila málo, takže jsem začala hodně jíst, aby mě neposlali do nemocnice, ale jídlo jsem zvracela.

2.       Co se v tobě v té době odehrávalo?

Byla jsem naštvaná, že mě nechápou, protože jsem měla pocit, že musím zhubnout. Pak, když jsem měla bulimii, jsem stejně hodně přibrala, takže to byla pravda. Ale byla jsem smutná, protože jsem přišla o kamarády, protože jsem se s nimi přestala bavit.

3.       Jaká byla reakce okolí? Štvalo tě jejich nepochopení nebo ti pomáhali?

Ze začátku to dlouho nikdo nevěděl, ale potom mi rodiče pomáhali, kamarádi ti moc ne, ale hodně mi pomohla školní psycholožka. Chápat to nemohli, protože to neprožívali. Někteří spolužáci mi stejně říkali, že jsem tlustá, i když jsem měla podváhu a potom, když se pár lidí dozvědělo, že mám PPP se mi naopak smáli i kvůli tomu.

4.       Jaké jsi měl/a váhové cíle? Proč zrovna toto číslo?

Neměla jsem cíle, ale chtěla jsem zhubnout co nejvíc. Ve dvanácti jsem pak vážila 42 kilo, když jsem měla nejméně ( Měřím 161cm) Když jsem pak měla bulimii, vážila jsem 55 a chtěla jsem alespoň 50, ale ve skutečnosti zase 42.

5.       Jak jsi jedl/a ( nebo spíš nejedla či co všechno se dá sníst při záchvatu přejezení) v nejhorším období?

Nejdřív jsem jenom vynechávala svačiny a obědy a měla k snídani třeba jogurt a rohlík a pak půlku večeře, prostě co se doma uvařilo.

Pak jsem za den snědla třeba rohlík a jabko a občas energeťák, ale ty jsem pak přestala pít, protože je v nich cukr. Při bulimii jsem jedla normálně, ale jídlo zvracela, a pak jsem se občas přejídala a to jsem snědla třeba celou tabulku čokolády, zmrzlinu, sušenky a pět toastů se šunkou a sýrem

6.       Jak ses léčil/a a co bylo tvou motivací?

Došlo mi, že nebudu hezčí, a že takhle žít nechci. Pořád jenom nejíst a nikam nechodit nebo každý den zvracet. Padaly mi vlasy a byla jsem pořád unavená. Navíc jsem tím pak už stejně nehubla. A rodiče jednou plakali a prosili mě, abych jedla, že se na to nemůžou dívat a nechtěla jsem je trápit. Chtěla jsem zase žít normálně, takže jsem začala chodit ke školní psycholožce, a pak ještě k jedné přímo v nemocnici.

7.       V čem je podle tebe hlavní problém při PPP, a proč jsou dnes tak rozšířené?

U mě to bylo hlavně proto, že se mi smáli, že jsem tlustá, i když jsem měla nějakých 58 kilo, takže jsem tlustá nebyla.

Je to hlavně kvůli lidem, kteří se vám posmívají, a taky kvůli instagramu.

8.       Provozoval/a jsi nadměrné cvičení či užívání pilulek na hubnutí a různých spalovačů tuku?    

( klidně napiš všechny své zkušenosti s těmihle věcmi)

Spalovače ani prášky jsem neznala a cvičila  jsem doma každý den podle videí a dělala jenom kardio a cvičila břicho a dělala dřepy. Pak jsem v létě chvíli chodila běhat, ale to mi nevydrželo

9.       Jak a jak často jsi kontroloval/ a váhu, popř. vzhled a míry?

Vážila jsem se každý den ráno a večer a váhu si zapisovala do deníčku, který jsem si vedla. Míry jsem si moc neměřila, asi jednou jsem si je změřila, dívala jsem se hlavně na tu váhu, což bylo špatně. Pak jsem se přestala vážit úplně a máma mi váhu naštěstí schovala.

10.   Jaké zdravotní komplikace ti anorexie/bulimie způsobila?

Padání vlasů, únava, zhoršená nálada, mívala jsem křeče v břiše a problémy s usínáním. Třeba jsem usnula až ve dvě ráno a do té doby v noci poslouchala písničky.

Kvůli zvracení se mi pak začaly kazit zuby a mívala jsem bolesti břicha a jednou zvracela krev. Ale třeba menstruaci jsem nikdy neztratila, i kvůli tomu jsem si myslela, že jsem jetě tlustá a můžu hubnout. Taky jsem byla často nemocná, a proto hodně chyběla ve škole.