Dneska si probereme rozdíl mezi tím, když se někdo přejídá následkem po anorexii,a když někdo trpí záchvatovitým přejídáním samotným, ať už čistě emočním nebo z jakéhokoli jiného důvodu. Obojí je samozřejmě problém, který se musí řešit, ale je třeba k tomu přistupovat trošku jinak.
Ačkoli se o tom nemluví, hodně lidí trpí po anorexii přejídáním velmi dlouho. Dlouhou dobu je to následkem předchozí podvýživy, hladovění a snaha těla a vlastně i mysli si vše dohnat. Jenže kdy je to ještě volání vašeho těla o pomoct,a kdy už jen zvyk, který si nesete z tohohle období? A kdy je vaše jezení už emoční? To dnes rozebereme.
Abyste svůj problém mohli řešit, je třeba ho pojmenovat a zjistit, co je jeho příčinou, a tu řešit. Jak ale poznáme, že se přejídáme kvůli předchozí podvýživě, a kdy už je to emoční? Jsou ukazatelé, podle kterých to poznáte.
Prvním ukazatelem je to, čím se vlastně přejídáte. Člověk, který trpí přejídáním bez ohledu na důvod, se často přejídá velkým a nesmyslným množstvím jídla, nesmyslnými kombiancemi a druhy jídla. čatso míchá dzravé a nezdravé, slůané a sladké, kyselé, teplé i studené... Přesto je třeba si uvědomit, co převládá.
Pokud se přejídáte jídlem, sice ve velkém množství a nesmyslnými kombiancemi, ale skutečným jídlem, jako je doma uvařené jídlo, pečivo, jogurty, ovoce nebo sýry, vaše tělo volá o živiny. Pokud útočíte vyloženě jen na sladkosti a na brambůrky, a normální jídlo necháváte netknuté, a vrháte se opravdu jen nebo převážně na pamlsky, signalizuje to spíš emoční jezení nebo jiný psychický probpém, jako odpírání si nezdravých potravin nebo nějakou prázdnotu, kterou se snažíte zaplnit.
Já, když na mě záchvat přijde, útočím vždycky na jídlo. Třeba naposled jsem snědla 250g chleba ( ano, čtvrt kila) dva jogurty a odměrku proteinu. Takže mé tělo asi stále volá po více jídle, i když už to teď nechápu...
Pokud za vašíím přejídáním stojí fyzické projevy, jako vlčí hlad, únava, motání hlavy, zima, třes, pocity na omdlení nebo brnění rukou a pocit, že snad umřete nebo omdlíte, pokud nepůjdete vybílit lednici, má vaše tělo hlad. A důvodem je to, že buď stále jíte velmi málo a haldovíte, že máte podváhu a strádáte, nebo že jste se ještě nedojedli. Vaše tělo cche ejště přibrat a chce víc jídla. Ono to trvá hodně dlouho, než se zase dojíte, a než se tyhle věci spraví. také je často potřeba přibrat ještě víc, než jste přibrali do teď. Rozhodně ne na nadváhu, ne na BMI třeba 30, ale pokud máte BMI 18.5 nebo 19, je možné, že vašemu tělu to na uzdravení nestačí, a vy budete muset přibrat třeba na BMI 22, alespoň na nějakou dobu, než se opravíte.
Mě samotné se právě tohle děje. Přejídám se z důvodu vlčího hladu a pocitu slabosti, kdy mi je na omdlení, klepu se a točí se mi hlava, jsem strašně unavená a mám hlad, že to až bolí. A ppravdě, kdyby v tu chvíli přede mnou byly sušenky a brambory s tavrohem, půjdu po těch bramborách... Což je asi signál, že to nemám emoční, ale že jsem se pořád ejště nezvládla dojíst, i když mě to štve, mrzí a nechápu to, protože už mám BMI 18.8.
Takže když za vaším přejídáním stojí vlčí hlady, které až bolí, únava nebo slabost a touha po normálním jídle, i když ve velkém množství, je to také váš případ a tahle situace je těžší. protože tady nestačí vůle a odbourání nějakých starostí. Protože v této chvíli s tím moc dělat nejde.
Je to volání vašeho těla o pomoct, o to vše co nejdřív dohnat, přibrat na ideální váhu, která ale nemusí být ta tabulkově nejnižší, doplnit všechno, co dlouho chybělo a dojíst se. Takže se to asi bude dít. Samozřejmě tomu můžete předcházet tím, že budete prostě jíst dost. opravdu tolik, kolik potřebujete, a ne kolik si myslíte, že potřebujete, aže třeba ještě trcohu přiberete a nebudete si nic zakazovat. Pak se tyhle záchvaty budou postupně sami omezovat. Třěba já měla ten poslední záchvat skoro po třech týdnech, přitom v jednu dobu to bylo 2x za týden, a to je pokrok. Tenhle byl zrovna větší, ale jinak se i zmenšovaly. Záchvaty se budou postupně zmenšovat a budou méně časté, pokud budete vše dělat správně, ale dokud vaše tělo nebude dojezené a nepozná svou ideální váhu, asi se to minimálně občas dít bude a vůlí to ne vždy půjde zastavit. Takže v tomhle případě se musíte prostě jen dojíst, jíst dost, přibrat, méně cvičit a úplně se alespoň fyzicky vyléčit. Pak by to mělo samo ustat. A te´d, co když je to emoční záležitost?
To poznáte podle toho, čím se přejídáte, jak už jsem říkala, pokud útočíte jen na sladké, křiupky nebo fast food, a normální jídlo vás vůbec nezajímá, bude to spíše emoční záležitost. Ale ještě důležitější je se zaměřit na to, co tomu předchází. Když je to právě ten vlčí hlad, slabost, únava a jiné fyzické příznaky, bude to spíše ten první případ.
Pokud jim předchází to, že jste smutní, naštvaní nebo se nudíte, něco tím zajídáte. Zvlášť pokud jste před tím netrpěli anorexií, bulimií nebo podváhou. Pak je to záchvatovité přejídání a ne následek jiné poruchy přijmu potravy a vy jste podle mě ta šťasnější skupina, protože i když je strašně, orpavdu strašně těžké se z toho dostávat, bude vám stačit vaše vůle a správný jídelníček. Nepůjde proti vám vaše tělo, které vám nevěří a chce si vynahrazovat roky hladovění nebo zvracení... V tom to bude jednodušší, protože budete bojovat jen se svou myslí, a ne s myslí a tělem zároveň.
V tomhle případě ale také musíte dbát na to,a byste jedli dostatečně. Zvlášť pokud vaše přejídání začalo jako následek nějaké hloupé a moc drastické diety. Nesmíte nikdy úplně vyhládnout, abyste se pak nešli přejíst, když budete plní, je mnohem menší pravděpodobnost, že s tím zvládnete bojovat. také je dobré si nic úplně neodpírat a občas si to doopřávat, protože jinak vás bduou trápit nezvladatelné chutě. Když si 10x odepřete 1 řádek čokolády, tak pak spíš sníte 10 tabulek, než když si 3x týdně kus té čokolády dáte...
Dalším ukazatelem, o jaký důvod se jedná je právě ten váš předešlý stav. Pokud jste měli anorexii, podváhu, nebo i bulimii,a třeba měli i nadváhu, ale zvraceli jste a brali projímadla a vyplavovali jste si tak z těla násilně všechny vitamíny a minerály, byli jste podvyživení,měli jste rozhozený organismus, pak budete spíš patřit do první skupiny.
Pokud jste jinou PPP netrpěli, neměli podváhu nebo nebyli jinak nemocní, budete spíše spadat do druhé kategorie. Stejně tak do ní můžete patřit, pokud už jste za norexie vyléčení už dlouho ( tím se ale opravdu myslí několik let, a to, že máte několik let i správnou váhu) pak může být vaše přejídání nepříjemný zvyk, který máte právě z domy, kdy jste byli v první kategorii. Nebo jste azčali zase blbnout. Nebo udělali nějakou chybku, pár dní zase jednli moc málo, aniž by jste si to uvědomili nebo měli hodně aktivní období, ale nenavýšili jste k tomu adekvátně jídlo. No a vaše tělo si to pamatuje a leklo se, řeklo si: ,,Sakra, a je to tady zase, msuím se připravit!" A vyslalo signál pro přejedení. Proto si musíte dávat pozor, jelikož už k tomu budete vždycky náchylní.
Když víte, co za vašim přejídáním stojí, pak víte, jak ho můžete řešit. V prvním případě se prostě musíte dojíst, přibrat a dát si čas na to se pořádně uzdravit. V tom druhém je třeba řešit důvody přejídání a odstranit příčiny, které vám ho vyvolávají.
Komentáře
Okomentovat