Už jsem psala článek, podle jakých signálů můžete poznat, že někdo ve vašem okolí trpí PPP a tady je:
A stejně tak reálné příznaky PPP a jak se projevují: http://madprincess.blog.cz/2004/jak-poznate-ze-trpite-ppp-anorexie-je-v-hlave-ne-na-vaze
A dnes napíšu takové ty první signály, které mohou signalizovat, že už to není v pořádku, a že se řítíte do velkého průšvihu. Nebo věci, kvůli kterým jste náchylnější k PPP. Pokud u sebe tyto signály vypozorujete, rozhodně zasáhněte, dokud je čas! Protože když je budete ignorovat, bagatelizovat, popírat nebo dokonce rozvíjet, pak se vám anorexie nebo bulimie či přejídání rozvine v plné míře, a můžete s tím taky bojovat do konce života... Ano, do konce života už to budete řešit a budete mít následky. Takže pokud u sebe tohle pozorujete, vyhledejte pomoc, přiznejte si problém a začněte ho řešit a snažte se ho zbavit, dokud je čas.
Je taky fajn, když to podhcytíte včas sami, než vás diagnostikují. Protože ve chvíli, kdy vám diagnostikují například anorexii, už se toho ikdy nezbavíte. Do konce života budete mít ,,cejch". Je jedno, že se z toho jednou uzdravíte. Že hodně přiberete. že začnete jíst, chodit do restaurace nebo že si zvládnete dát zákusek. Stejně budete pro všechny okolo do konce života jednou svou částí ,,ten anorektik".
A věřte nebo ne, ta nálepka bude jen na obtíž... Nikdo už nebude vnímat jen vás, pokud o vašich problémech ví. Už vám nebude úplně věřit, a ve všem bude heldat tu nemoc. Je jedno, že vám bude doopravdy zle nebo že nemáte hlad. Neuvěří vám to. Budou si jen myslet, že zase nechcete jíst... Nepochopí, že si o po cvičení cchete jít zajezdit na bruslích, protože je hezky, budou si myslet, že chcete jít pálit kalorie. Neuvěří, že vám něco nesedlo, zvraceli jste, tak jste to určitě udělali schválně... I doktoři vás někdy nebudou brát vážně. Ať budete potřebovat jakýkoli lék, ať budete mít jakékoli problémy, budou to přikládat jen a zase poruše přijmu potravy, i když z ní budete dávno relativně vyléčení. Když budete chtít nějaký lék, jehož vedlejším účinkem je nechutenství nebo průjem nebo odvodnění, budou si myslet, že ho chcete jen proto... Prostě už navždy budete mít cejch a věřte, je to hodně na obtíž. Lidé pak mnohdy nevidí vás, ale jen vaše anorektické ,,já". Ale teď k tématu... Je úplně jedno, kolik vážíte, a zda jíte 100 kalorií nebo 1200. Pokud u sebe pozorujete tyhle příznaky, asi máte problém.
1. JSTE SE SEBOU NESPOKOJENÍ, PŘIJDETE SI TLUSTÍ
Hlavním příznakem může být, že si připadáte tlustí. A to i navzdory tomu, že netrpíte nadváhou, že máte velikost S a okolí vám říká, že jste hubení. Třeba ne vyhublí, jste normální, štíhlí, ne vychrtlí, ale rozhodně ne tlustí, ale vy se tak vidíte, nemůžete se na sebe ani podívat, přijdete si, jako kdybyste vážili o 20 kilo víc, než vážíte a za každou cenu by jste si přáli zhubnout, i když nemáte nadváhu.
2. JSTE EXTRÉMISTÉ NEBO PERFEKCIONISTÉ.
A být perfekcionista nemusí znamenat to, že musíte mít perfektně uklizený pokojíček, přijít všude na minutu včas nebo že máte vše setříděné podle barev. Můžete být perfekcionista v jiných směrech. A lidé s anorexií obvykle perfekcionisté jsou. Ať už ve škole, na známky, na své ostatní výkony, na uznání od druhých nebo na dodržování nějakého režimu či plánu - i stravního či cvičebního... Stejně tak pokud máte sklony k extrémům, a když už něco začnete dělat, tak na 200% a za každou cenu a přes mrtvoly a až debilně přehnaně, hlavně teda POŘÁDNĚ! Protože PPP jsou sami o sobě extrémní jednání.
3. MÁTE OHLEDNĚ JÍDLA SVÉ RITUÁLY, KTERÉ NEJSTE SCHOPNI NARUŠIT A JEJICH NARUŠENÍ VÁM DĚLÁ OBROVSKÝ PROBLÉM.
Jíte každý den ve stejné hodiny, ze stejného nádobí, pořád dokola ta samá jídla nebo doržujete striktní přestávky. Pokud vám dělá problém si jídlo dát o 10 minut později či dříve nebo přesáhnout denní příjem o 50 kalorií nebo musíte okolo jídla dělat ty samé věci, nevěstí to nic dobrého...
4. NĚKTERÝCH POTRAVIN SE K SMRTI BOJÍTE.
Neexistuje žádná špatná potravina, jen špatné množství. Stejně se ale bojíte například příloh, tučných mléčných výrobků, sladkostí, masa, oleje nebo pečiva a to i v rozumném množství. Prostě z těchto potravin máte strach, když ej sníte, máte výčitky a strach, že přiberete, a nebo je raději nejíte vůbec, protože vám to strach nedovolí. Tohle není normální a časem by se taky mohlo stát, že vyřadíte raději téměř všechno...
5. ZKOUŠÍTE BLBNOUT S JÍDLEM NEBO MOC LPÍTE NA DIETĚ.
Vynecháváte cíleně jídla, zkoušíte ekto diety, hladovky, jezení jen ovoce a zeleniny, prostě zkoušíte tyhle blbosti, abyste zhubli a sledujete, co to udělá.
Nebo ani nemusíte hend začít dělat tyhle nezdravé šílenosti, ale prostě máte ěnjakou dietu, třeba i zdravou a vhodně nastavenou, ale moc na ní lpíte. Prostě nesmíte jí za žádnou cenu porušit, a když se tak stane, jste z toho vystersovaní a vydeptaní celý den, vše děláte pro to, abyste jí maximálně dodrželi. Zdravá a vhodně upravená dieta za předpokladu, že třeba zhubnout potřebujete je v pořádku, ale takhle strašně na tom plět a stavět celý svůj svět je příznakem nemocné mysli.
6. ČASTO SE VÁŽÍTE.
Furt lezete na tu váhu, a furt a furt a furt! Vážte se každý den nebo i několikrát denně, pořád zjišťujete, jestli jste konečně nezhubli nebo nedej Bože nepřibrali. Také se pořád pozorujete v zrcalde, měříte si denně míry a pořád e nějak sledujete a fixujete se na ta čísla. Vážit bychom se měli 1x za týden a za setjných podmínek, měřit taktéž. Každý den nebo několikrát denně to normální není.
7. ZMĚNA CHOVÁNÍ U JÍDLA.
Jíte najednou moc pomalu nebo naopak extrémně rychle, nemáte nad jídlem radost, spíš strach, přehrabujete se v něm a zkoumáte ho, váháte, zda ho máte sníst nebo se tajině přejídáte, celkově se vaše chování okolo jídla mění k horšímu. Jídlo si vyčítáte, stydíte se za něj nebo se ho bojíte.To je jeden z prvních příznaků, že něco není v pořádku.
8. LPĚNÍ NA GRAMÁŽÍCH A KALORIÍCH.
Když vám do misky spadnou 3 gramy vloček navíc, vyndáte je. když vám zbyte 10g ovoce navíc, vyhodíte ho. Všechno si pečlivě vážíte a kontrolujete. Stejně tak se hroutíte z toho, když překročíte své naplánované kalorie,a to třeba i o 50 nebo 30 kalorií. Je to problém a vyděsí vás to.
Vážit si jídlo a nějak si hlídat porce je samozřejmě v pořádku, i počítání kalorií může být naprosto normální a dobrá pomoc, ale pokud jste na to upnutí a hrotíte to do detailu, už to normální není.
9. LÍTÁ VÁM VÁHA.
Buď jste xtrémně zhubli, i když jste neměli nadváhu nebo vám váha kolísá, ze dne na den hubnete a přibíráte 3 kila nebo skokově přiberete několik kilo během pár dní, pak to zase naopak klesne, prostě pokud máte hodně nestabilní váhu. Určité kolísání váhy je přirozené, zvlášť u žen, ale tím se myslí třeba půl kila nebo kilo za týden a během dne o cca 2 kila ( večer o dvě kila víc, než ráno) Ale pokud máte jeden den o 3 kila víc, a pak najednou o 3 kila míň, tak to v pořádku není.
10. MYSLÍTE JEN NA JÍDLO.
Pokud pořád myslíte jen na jídlo, na vaši dietu, na hubnutí, na cvičení, na to všechno, co si jednou dáte, až to skončí, na to, co by jste si dali, ale nemůžete, na to jak se zítra vyhnete jídlu, jak vydržíte další den v dietě, na to co bude, až zhubnete, na to, co bude, když nezhubnete, na to, co uvaříte přátelům, i když si o to neřeknou, atd. tak máte problém s jídlem. S tohle je asi největší příznak nějaké poruchy přijmu potravy.
Komentáře
Okomentovat