V dnešním článku chci zmínit jednu strašně důležitou věc. Je to hlavně pro vás, kteří si stále myslí, že poruchou přijmu potravy trpí jen někdo, kdo váží 35 kilo...
Každý jsme jiný. Každý máme jinou kostru, jiný poměr svalů v těle, každý je celkově jinak stavěný a hlavně každý je jinak vysoký. Přesto však mám pocit, že se na tohle vůbec nehledí.
Před mou první hospitalizací ( když jsem vážila asi 49 kilo) mi jeden doktor řekl, že to nic není, že jeho neteř má taky asi tak, přitom už zapomněl dodat, že jí je 12 a je malinká. A opomněl, že mě bylo v té době skoro 19 a měřím 171cm.
Jiná holka, když už jsem byla v léčebně, mi řekla, že přece nejsem anorektička, když vážím 48. že ona váží 45.( přitom i na těch 45ti byla pěkně prsatá a prdelatá) Ale už zapomněla, že měří 152cm, nemá žádné svaly a je od přírody drobnější. A když jsem jí pak poslala fotku: řekla, že nemůžu mít víc jak 40 kilo a vypadat takhle :D směšné, co? A já vížila 48... Copak za to mohu? Jedla jsem jabko za den a cvičila dvě hodiny a byla kostroun, měla osteoporozu, ztrátu menstruace, podvýživu, ale moje hmotnost prostě nebyla 40 a méně kilo... jen proto jsem byla něčím špatná? Hloupost!
Mrzí mě, že takhle lidé uvažují. Každý jsme jiný a pro každého je ta hranice toho, kdy už je to špatné, někde jinde. Váha neurčuje to, jak jsme zdraví nebo nemocní, jak jsme tlustí nebo hubení nebo jak moc rozbité to máme v hlavě.
Další věc: Váha 50 kilo. Zdánlivě naprosto normální váha. Ano, když měříte 160 cm. Pak je to v pořádku. Ale když měříte 173cm, tak prostě máte podváhu jako kráva.
A co musím naposled zmínit... Nikdo nezhubne za měsíc 30 kilo. Když spadnete do anorexie na váze 65 kilo, přestanete jíst a začnete drasticky cvičit a zhubnete na 55, ale už skoro nejíte, počítáte kalorie, hrozně moc cvičíte, denně se vážíte, vidíte se strašně tlustí a trápíte se, pak máte anorexii. A je úplně jedno, že máte ještě BMI třeba 19 a nestihli jste ještě vyhubnout úplně na kost... A tohle je podle mě jeden z největších problémů v léčení poruch přijmu potravy.
Že se moc hledí jen na tu váhu a na nic jiného. Dnes už se naštěstí ví, že třeba při bulimii můžete mít dokonce nadváhu... Ale můžete mít i anorexii a nemít ještě podváhu. Nebo můžete mít podváhu i navzdory tomu, že vážíte třeba 53 kilo, když jste hodně vysocí. Můžete být sakra podvyživení a mít 49 kilo, zatímco někdo jiný, maličký může mít 45 a být úplně zdravý.
Můžete vážit dost, ale kvůli svalům mít tak nízké procento tuku, že budete v ohrožení zdraví.
Strašně moc bych si přála, aby se tento článek dostal k co nejvíce lidem. Takže budu moc vděčná za každé sdílení, protože si myslím, že je hrozně důležité to zmínit. A hlavně už konečně pochopit, že anorexií netrpí jen ten, kdo váží 35 kilo :)
Komentáře
Okomentovat