Jak se zbavit nočního přejídání

Noční přejídání je něco, čím lidé při a po PPP často trpí a já sama tím dlouho trpěla. V bulimii jsem se přejídala úplně každou noc. Měla jsem v hlavě budík, vždycky kolem druhé nebo třetí jsem se prostě vzdbudila a neusnula už, dokud jsem se nepřejedla. Bylo jedno, jak dlouho jsem se převalovala nebo jak dlouho jsem stepovala před kuchyní a přemlouvala, se, at to neudělám. Vždycky jsem to nakonec udělala, a pak měla hrozné výčitky, bylo mi zle, vzala jsem si projímadlo a přehnaně jsem cvičila... A takhle to bylo strašně dlouho každou noc. Trpěla jsem tím ještě docela dlouho potom, zpátky v anorexii při léčbě. To už jsem se sice nepřejídala, ale ujídat jsem chodila. Budila jsem se k smrti hladová, bez ohledu na to, jak moc jsem ten den jedla. Faktem je, že když jsem jedla nad 2000 kcal, stávalo se mi to méně, ale jakmile jsem jedla třeba i 1800, stejně jsem se budila naposto šílená hlady, že to až bolelo a musela jsem chodít jíst. Už toho sice nebylo tolik, třeba jsem snědla jen krajíc chleba, broskev nebo jogurt nebo nějaké mysli, ale stejně to tu bylo a mě to moc trápilo. Byly ale i noci, kdy jsem do sebe prostě házela rohlíky, které jsem namáčela do sklinky medu... A když se mi náhodou povedlo přečkat noc bez toho, udělala jsem to hned brzy ráno :/

Až když jsem začala bydlet sama a měla nakoupené jídlo jen na týden přesně, tak se to elimonovalo, ale chodívala jsem v noci pít mlíko a to občas dělám do teď, pokaždé, když odfláknu večeři... Ale hodně jsem to omezila. Takže vám poradím, jak se toho zbavit.

Noční jezení je opravdu hodně časté a trápí nás. Protože v noci nás nikdo nevidí a nikdo nedrží. Navíc jsme rozespalí, takže si vlastně ani neuvědomujeme, co děláme a nechytnou nás výčitky a ten blok, který máme přes den při plném vědomí. Nemluví se o tom, protože lidé se za to stydí, ale tento problém je velmi častý a často trvá ještě roky po léčbě. Máme pak v hlavě doslova budík a každou noc v ten samý nebo podobný čas strašně vyhladovělí jdeme, a přejíme se. Takže si pojďme říct, jak z toho kruhu můžeme vystoupit.

Pokud jste v té fázi, že máte velkou podváhu, jste hodně podvyživení a začali jste trpět přejídáním, patrně s tím mnoho nemzůžete. Je to bohužel tak. Vaše tělo je vyhladovělý a chce si prostě za každou cenu vynahradit všechny ty měsíce nebo roky hladovění. A když mu to nedovolíte přes den, vybere si to v noci. Takže pokud jste v téhle fázi, budete to asi muset přijmout. Není to dobře, ale pro vás v tuto chvíli... Vlastně ano. Vy potřebujete rychle přibrat, vy potřebujete jíst fakt hodně a bránit se tomu stejně nemá smysl. Nepůjde to. Je jedno, kolik hodin tam budete stepovat a kňourat, že to nechcete udělat, pokud jste to zažili, dáte mi za pravdu, že v určité době proti tomu moc bojovat nejde. Ale čím dřív přiberete na dostatečnou váhu, čím dřív se dokrmíte a čím víc a líp budete jíst přes den, tím dřív to samo odezní.

Pokud jste v té fázi, že se prostě jen někdy ještě přejídáte a trpíte na to, ale už nemáte podváhu, už by jste to řešit rozhodně měli. Narušujete si tím totiž spánek a o psychice ani nemluvě. Budete se pak cítit strašně, mít výčitky a bude vás to trápit. Proto to budete muset zlomit.

V prvé řadě tady ale platí to, co ohledně přejídání celkově. Musíte dostatečně jíst. Nesmíte mít prostě hlad. Protože pokud půjdete spát hladoví, stane se to. Proto nikdy neodbývejte a nevynechávejte večeři, ani když už večer třeba nemáte hlad, prostě se normálně, pořádně navečeřte. Dbejte na to, abyste ve večeři měli dostatek bílkovin a tuků, které vás zasytí, ale také sacharidy, které pak utlumí vaše chutě na sladké. Vůbec se jich nebojte. Je lepší si dát večer normální porci rýže, brambor, pečivo nebo třeba i ovesné vločky, než pak v polospánku sníst tři čokolády, půl bochníku chleba nebo právě 6 rohlíků s půl sklenicí medu...Dbejte teda na to, abyste se nejpozději 2-3 hodiny před spaním najedli, pokud trpíte právě na noční jezení, dejte si klidně hodinu a půl před spaním malou svačinku. Zase, je lepší sníst ještě před spaním navíc jogurt, pár knacebrotů se šunkou nebo malou porci kaše, než se pak v noci nebo nad ránem nebo i druhý den strašně přejíst.

Jezte ale pořádně celý den. I to, že se nenasnídáte nebo nenaobědváte, může způsobit to, že se v noci půjdete přejíst. Tělo si to bude pamatovat a ono si to vybere. Nejlepší prevence před jakýmkoli přejídáním, i před tím nočním je dostatečně, hodně a kvalitně jíst, pravidelně, po celý den a tak, abyste měli v jídle dostatek VŠECH živin.

Dalším tipem je necvičit moc před spaním. Pokud si půjdete po večeři ještě zaběhat nebo půjdete cvičit před spaním, spálíte tak sice nějakou energii, jenže tělo, které vám nevěří, jí bude chtít zase zpátky. A to klidně uprostřed noci. Takže si místo hiit cardia nebo posilování před spaním radši dejte jen relaxační jógu nebo se protáhněte, díky tomu se vám bude lépe spát, budete uvolněnější, ale z tohohle cvičení by jste vyhládnout neměli. Na druhou stranu ale choďte spát unavení. Když celý den jen proležíte, stejně se asi budete budit a spíš půjdete jíst. Takže se přes den průběžně ( přirozeně, nemusí to být cvičení, stačí více chůze, jiné aktivity) hýbejte, fungujte, dělejte, co je potřeba, zaměstnejte se, abyste večer šli spát unavení. Díky tomu se spíš nebudete budit.

Pokud už máte zdravou váhu a jíte opravdu dost a stejně se vám to děje, pak můžete zkusit buď zvětšit večeře, zamyslet se nad tím, zda vám opravdu něco v jídelníčku nechybí nebo se zkusit pořádně napít. Taky si uvědomte, že je to současně i zvyk. Zvyk, který si nesete z bulimie, přejídání nebo po anorexii v době léčení. Nemusíte to udělat. To jídlo tam do rána počká. Musíte zapojit i vůli. I v tom polospánku se zkoušet zamyslet: ,, Mám opravdu hlad, nebo to jdu udělat ze zvyku? Mám opravdu na něco chuť, nebo mám jen automaticky pocit, že to mám jít teď udělat?" V době, kdy vám to opravdu nejde porazit ani vůlí, zkuste alespoň narušit systém. To znamená, pokud chodíte jíst pravidelně ve dvě ráno, zkuste to vydržet aspoň do tří... Třeba mezitím i usnete. Neříkejte si, že máte smůlu, že prostě nepůjdete jíst, zkuste to ale odsunout. Třeba to nutkání přejde. Nebo usnete. A pokud se pak probudíte znova, zkuste to zase hodinu vydržet.

Další rada je, neodpírejte si! Pokud je v ledničce dort, a vy jste si ho odpoledne nedali, neochutnali, nebo jste si místo dobrých zapečených brambor se sýrem, které doma uvařili, dali zeleninový salát s olivami, ale měli jste chuť na tamto, pak spíš v noci půjdete a poběžíte si to dát, dokud vám to vaše rozespalá mysl dovolí. Radši si to dejte přes den. Nespoléhejte na to, že si to v noci nedáte, že na to budete mít dost pevnou vůli. Zase je lepší dát si brambory se sýrem k obědu nebo kus dortu k svačině, než to pak v noci nevydržet a jít toho sníst 2x tolik, dokud si to dobvolíte. když si to dovolíte i přes den, nebudete mít pak takovou potřebu si to teda dát klidně uprostřed noci, hlavně když vám to ta vaše makovice dovolí. Tím víc toho potom sníte, protože vzadu v hlavě budete mít: ,, teď si to dát můžu, protože mi to hlava dovolí, ale pak to zase X měsíců neuvidím, tak to musím sežrat všechno, dokud to jde!!!" když si to budete dovolovat pravidelně, nebudete si to muset vynahrazovat po nocích.

Dalším tipem je zkusit si na sobě, zda opravdu máte hlad. Což je v polospánku nebo v rozespalosti strašně těžké, protože náš mozek pracuje na primitivnějších pudech a samozřejmě neuvažuje takhle logicky a rozumem, ale čistě touhou po nezdravém nebo sladkém nebo právě zakázaném jídle. Ale musíte s tím bojovat, bez toho to nepůjde. Zamyslete se nad tím, zda máte opravdu hlad. Pokud máte hlad, klidně půjdete sníst bílý jogurt se zeleinou, šunku nebo maso. Pokud půjdete jen po sušenkách, cereálníích, koláčích nebo zmrzlině, pak nemáte hlad a je to jen zvyk. Tak si teda radši dejte třeba papriku s plátkem šunky a sýra... Pokud o to ani trochu nestojíte a v případě, že by doma bylo jen to, by jste to sníst nešli, tak to zkuste překonat a nejít po těch sušenkách. Ale dovolte si je další den. Dejte si pak prostě po obědě dvě sušenky ke kafi. A dejte si je! Protože pak nebudete muset po nich jít v noci, kdy hrozí, že sníte dva balíčky.

A právě proto, že jste rozespalí a nebude vám to myslet čistě, dejte si třeba na dveře cedulky: ,,OPRAVDU MÁŠ HLAD? DÁŠ SI TO HHED RÁNO! BUĎ JABLKO NEBO NIC!" A tak podobně. To vám může trochu pomoci o tom uvažovat.

Další rada zní, neměljte jídlo v pokoji a u postele. Pokud se vám ve skříni schovává čokoláda, nutella nebo koblih, je snažší si ho vzít a pod peřinou zhltat, než se plížit do kuchyně a hledat tam, co tam máte dobrého. Ideální je doma samozřejmě nemít to, čím se přejídáte, ale ne každý bydlí sám a ne každý si to může dovolit...

CO DĚLAT, POKUD SE VÁM TO STANE?

Pokud se vám to stane, to nejhorší, co můžete udělat je, že to budete kompenzovat. Že si nedáte snídani. Že nebudete dost jíst. Že si zase něco odepřete. I pokud si v noci sníte jídlo přichystané na celý další den, nevynechávejte jídla. Jezte. Jinak se to v noci bude opakovat a vy se z toho kruhu nikdy nedostanete. Jezte v tomhle případě, i pokud nemáte hlad. I snídani. A že přiberete? Tak přiberete dvě kila, kterých se pak bez větší snahy zbavíte jen tím, že tyhle noční nálety a přežery přestanou... Ale když nepřesnatou, tak stejně asi přiberete... A nedostanete se z toho, takže třeba časem přiberete mnohem víc.

To zmamená, jezte vždycky tak, jak jste chtěli, kdyby se to nestalo. Úplně stejně, žádná změna. Jinak se to opravdu stane zase. Nehledejte způsoby, jak se potrestat, hledejte způsoby, jak zařidit, aby se to už příště nestalo.

Já dělala tu chbyu, že jsem vždycky celý den téměř nejedla, no a co se pak stalo v noci? Samozřejmě že jsem se šla dojíst. Možná, kdybych jedla, mohla jsem si ušetřit i celou bulimii.

Další malou radou, která ale není moc efektivní, přesto by mohla někomu pomoci, berte na noc minerály. Třeba hořčík, zinek a chrom, vitamín B atd. Není to spásonosné, ale když v sobě budete mít vitamíny a minerály, tělo by nemělo tolik vyžadovat všecko ostatní. Tohle třeba ale mě nezabralo, je to jen takový detail...

A je výborné, pokdu vás někdo může hlídat. Například pokud máte pokoj se sourozencem nebo bydlíte s partnerem a ležíte vedle něho. Nebo pokud máte možnost u někoho častěji přespávat. Abyste narušili ten zvyk a pár nocí prostě neměli příležitost to dělat.

Ale musím z vlastní zkušenosti říct, že noční jezení se eliminovalo samo, právě nějakou dobu po tom, co jsem měla zdravou váhu a jedla fakt dost, a teď se skutečně objeví pokaždé, když dost nejím nebo když právě mám za den hodně málo sacharidů, které jsou velký strašák. Pak jsem schopná třeba jen z mouky a kakaa si dělat mug cake... Což je jasný ukazatel toho, že mi chyběly sacharidy a tělo je chce dohnat...Taky jsem do sebe fakt musela začít cpát večeře, i když vůbec nemám hlad. Což večer moc nemívám. Protože když se nenavečeřím, tak buď jdu v noci hledat, co by se dalo sníst, nebo se přejím hned ráno...Ale opravdu to samo ustoupilo až potom, co jsem začala jíst fakt dost a objeví se to jen, kyž dost nejím... Takže tady je jasně vidět, co jediné vám pomůže. A pak snažit se odbourta ten zvyk. Když to neuděláte týden, už se to začne bortit. Po dvou už to dělat nebudete, pokud nevyhládnete nebo si něco neodepřete.