Dnešní článek je hlavně pro ty, kteří do teď jedli a žili nezdravě a rozhodli se začít žít zdravěji. Ale jak to v dnešní době udělat a nezbláznit se z toho? Když na vás denně vyskakují reklamy na ketodiety, články, jak nesmíte jíst bílou mouku, ovoce večer a jak musíte držet detox, protože jinak umřete?
A jak vlastně začít? Abyste se z toho buď nezbláznili a neskončili jen o zeleninových salátech a denně dřeli ve fitku nebo aby vás to neodradilo hned v začátku? To vám dnes povím!
Nejdřív chci říct, že hrozně záleží na tom, jaký máte výchozí bod. Pokud jste do teď jedli klasickej českej jídelníček, kdy jste zvyklí nesnídat, obědvat rohlík s vlašíkem, svačit chipsy nebo sušenku, mít jen slazenou minerálku nebo colu a večeřet těstoviny s omáčkou nebo chleba s máslem a se salámem a jediný váš pohyb bylo klikání myší u pc, tak budete mít úplně jinej výchozí bod, než někdo, kdo už nějak zdravěji žije...
Nejtěžší je začít. Ale jakmile začnetem už to půjde samo za předpokladu, že nepřepálíte začátek... To je asi první typ. K velkým věcem se jde malými krůčky. Pokud jste do teď žili jako výše a začnete 6x týdně cvičit a jíst quinovu s uzeným lososem, bio vločky a avokádový krém s tofu, pak se z toho za pár týdnů úplně zcvoknete... Navíc by to bylo asi jako kdybyste byli ve vědomostní TV soutěži a vyčerpali si všechny nápovědy na první tři otázky... Taky by to byla blbost.
Musíte začít maličkostmi. Pro začátek nemusíte ani začít makat... Jasně, něco jiného je, když jste 3 roky dělali nějaký sport, a pak jste na rok přestali, pak můžete začít cvičit rovnou, ale pokud jste v životě nepohli zadkem víc, než ráno na autobus, pak je opravdu lepší začít pozvolna.
Například pro začátek udělejte JEN TO, že vyřadíte vešekré slazené nápoje, začnete dodržovat lepší pitný režim, pít třeba 3 l vody denně, colu atd mžete pobčas nahradit zero colou a omezíte slazení do kafe a čaje ( nebo úplně vynecháte), taky to, že začnete například chodit na jednu zastávku pěšky a 1-2x denně si vyjdete schody místo výtahu. A začnete jíst nějak pravidelně. Ne doslova na hpodinu, ne přesně 3, 4, 5 nebo 6 jídel každý den bez ohledu na hlad, čas a chuť, ale to, že se pokusíte udržovat alespoň nějakou pravidelnost. Například snídat budete vždy mezi 7-8h, obědvat Od 12 do 14:00 a večeřet kolem šesté nebo sedmé... A případné svačiny si přizpůsobíte. A to pro začátek opravdu stačí. No a když tohle zvládnete například na 2 týdny, můžete pokračovat dál...
Další dva týdny můžete zařadit cvičení. Zatím nějaké lehké. Třeba to, že se každý den před spaním protáhnete a 1x týdně se budete věnovat nějaké fyzické aktivitě. Nemusíte jít rovnou do fitka zvedat činky nebo běhat na pás. Můžete třeba začít chodit plavat. Nebo na jógu. Začát cvičit podle videa s vlastní vahou. Chodit na volejbal nebo na tenis, začít chodit na brusle. Přihlásit se na lekce tance... A pro začátek to stačí opravdu 1-2x týdně... A nějak pravidelně. Nestresujte.
Pokud i tohle zvládnete, pak za další dva týdny přidejte víc chůze, choďte třeba každý večer na půl h na procházku nebo se jděte o pauze na oběd projít... A už jen těmihle změnami, které jste zatím udělali jste udělali poměrně velký krok, tomu věřte :)
Po dalším týdnu se teda zamyslete nad jídlem. Třeba nahraďte bílé rohlíky a chléb šumavu žitným chlebíkem, ovesnou plackou, celozrnným pečivem... Máslo kvalitním margarínem. Ochucené jogurty bílými například se skořicí, ovocem, kakaem nebo lžičkou medu... Přidejte si každý den zeleninu. Alespoň k jednomu jíslu si prostě dejte zeleninu, a ne jednu kyselou okurku, ale přidejte si k obědu zeleninový salát, udělejte si špenát, brokolici, nakrájejte si mrkev a rajčata, upečte papriku, obložte si pečivo i kouskem zeleniny...
Pokud jste zvyklí každej den svačit magrotku nebo snikersku, pak si jí tam třeba 2x týdně nechte... ale ostatní dny v týdnu si na sváču místo toho dejte třeba podmáslí a kousek ovoce. Nebo tvaroh.
A když už budete mít zmáknutý i tohle, pokuste se správně spát. Jasně, všichni máme málo času a milion věcí, ale opravdu si nějak zkuste alespoň těch 7 h denně spánku dopřát. ( klidně 8-9h) Budete se cítit daleko líp, než když budete spávat 4 h denně a taky budete i víc produktivní, takže to nakonec třeba stejně všecko stihnete, protože se vám to všecko bude dělat líp :)
A když už zvládnete i tohle, můžete se vašemu sportu nebo vašim fyzickým aktivitám začít věnovat třeba 3-4x týdně. 30-60 min denně. Víc bych necvičila... Ono to ani není potřeba :) 3-4 týdně hodinu úúúplně stačí, když se k tomu každý den trochu projdete.
Dál se taky zamyslete nad tím, jestli by opravdu nebylo lepší si udělat na pánvi 3 vajíčka a vzít si k tomu trochu salátu a žitnej chleba, než si jen naložit svíčkovou s knedlíkem, co maminka uvařila nebo si vzít rohlík s paštikou...Jestli není lepší vzít si jogurt a nakrájet si do něj banán a dát trošku kakaa, než si koupit v automatu croissant s nutelou... Jestli by vás opravdu stálo život, kdybyste si ve škole místo toho, abyste si koupili v kantýně bagetu, naložili do krabičky rýži s kuřetem a nechali si to ohřát v jídelně... Nebo jestli se opravdu musíte obdýt kupovaným sendvičem, než si udělat z celozrnnýho chleba, kuřecí šunky, rajčete a plátku sýra, vlastní...
Jestli si opravdu radši zalejete čínský nudle horkou vodou, než abyste si ohřáli čočku a k ní třeba tofu... Jestli by vás opravdu zabilo vstát o 15 minut dřív, abyste si ráno udělali kaši nebo vzali tavroh a hrst oříšků...Jestli si opravdu potřebujete sypat ten cukr do čaje. Jestli si fakt místo chipsů nedáte ardši normální jídlo. Jestli by jste opravdu nemohli dojít na další zastávku, než čekat 5 min, než přijede autobus... Jestli ta youtube videa nepočkají a nepůjdete radši o h dřív spát, než prokrastinovat s mobilem...
Ale zároveň to neznamená, že si nikdy nesmíte dát sladkost. Že nesmíte jít nikdy na pizzu. že nesmíte ochutnat na oslavě dort. že si 1x za měsíc u babičky nesmíte naložit českou klasiku. že už si nikdy nemsíte dát skleničku vína nebo olíznout lžičku od nutelly...Můžete. Jde jen o to, abyste to nedělali každý den a celý den. Pokud víte, že všechna ostatní jídla za den a za týden jsou zdravá a plnohodnotná, pak si úplně klidně můžete dát nanuka, můžete si dát knedlíky a sušenku ke kafi. Pokud víte, že jste všechna jídla měli zdravá, že jste měli bílkoviny, zdravý tuky a kvalitní sacharidy, nějakou zeleninu, pak si tu čokoládovou tyčinku dát můžete. Pokud to neděláte 2x denně a na úkor kvalitního jídla.
Taky to neznamená, že NIKDY nesmíte vaš cvičení vynechat. Někdy to fakt nestíháte. NĚKDY JE vám zle, máte migrénu nebo se prostě necítíte dobře. Někdy jste fakt hodně unavení. Někdy chcete jít radši na kafe s někým, koho jste dlouho neviděli. A je to v pořádku. Tak prostě jeden týden místo 3x půjdete cvičit 2x no... Nic se nestane. Jde jen o to, aby se z toho nestal zvyk a vy se nevrátili k ležení na gauči 7 dní v týdnu 365 dní v roce.
Žít zdravě neznamená jen to, že nejíte sacharidy, lepek, laktozu, že jíte jen libové maso se zeleninou, syrovátkový protein a bio organické potraviny z fitness shopu, že se 5x a víc týdně moříte v posilovně bez ohledu an to, jak vám je, že nejíte po 18h večer, a že pijete zdravé smoothie. Zdravě rozhodně neznamená 100% čistě a striktně. zdravě neznamená to, že se zrhoutíte z toho, že si dáte bombon nebo že si naložíte víc brambor jen proto, že máte hlad.
Součástí zdravého života je i být psychicky v pohodě, užívat si života, být flexibilní, umět si ve zdravé míře dopřád a mít nějaký život. Život by neměl stát na zdravém jídle a cvičení. je fajn se nějak hýbat, je fajn si trochu hídat jídlo tím styelm, že se radši kvalitně najíte, než zmlsáte, že si neosladíte kafe cukrem nebo že si dáte každý den k něčemu zeleninu, ale ne tím styelm, že se z toho zcvoknete a zhroutíte.
Zdraví je i o psychické pohodě a o tom, jak umíte být šťatsní, a jak si umíte život užít. A ne ho prožít na běhacím páse a s váhou v ruce odvažující si přesnou gramáž rýže a palčící, že si nemůžete dát ani latte, protože je v něm hodně mlíka...
K psychické pohodě je samozřejmě potřeba žít i zdravě, ale také si občas dopřát něco, co není ideální pro naše tělo, ale je to ideální pro naši mysl, a i ta hraje obrosvkou roli a je potřeba i žít!
Komentáře
Okomentovat