Někdo by si mohl myslet, že muset přibírat a jíst hodně je něco skvělého. Že by to dokonce měli závidět. Jedna slečna, co vím, to dokonce dělala proto,a by pak mohla jíst hodně XD Nebo alespoň to mi řekla. že až zhubne do nějaké praštěné podváhy, že pak si bude moct jíst co cche a kolik toho bude chtít, aže to bude super. NOJO. Jenže ono to takhle nefunguje a vážně mi věřte, že to vůbec super není.
Někdo by si mohl říct, že je fajn muset přibírat. Cíleně jíst hodně a potraviny, ze kterých se přibírá, aby se to konečně povedlo. Jíst i sladkosti, tučná a kalorická jídla atd. ( například když su půl dne v práci,a fakt to nestíhám sníst ve dzravém jídle, ani kdybych se zbláznila a na tři hlavy postavila, a prostě si tu čokoldáu, tyčinky nebo kvantum něčeho tučného sníst musím, jinak bych byla na 800 kaloriích...)
Jenže ono na tom opravdu není nic skvělého. když už přibíráte z podváhy, a jste rozhodnutí to udělat, ideálně co nejrychleji,a byste to měli za sebou, a aby se vaše tělo začalo co nejdřív doopravdy uzdravovat, jako to teď dělám já) Takže nárazově a s fakt hodně velkým množstvím jídla, není to super, není to zábava, popravdě, je to peklo na zemi...
Musíte totiž jíst hodně furt. Každý den. bez ohledu na to, jestli na to máte chuť, jestli máte hlad. Prostě si to svoje musíte sníst. I teď v létě, ve vedru, kdy člověk nemá často hlad a vůbec na nic chuť. Třeba já mám v létě prostě chuť jenom na ovoce. A místo toho, abych si teda celý den jedla ovoce ( Protože když zdravý člověk jeden den jí jenom ovoce, tak se mu nic nestane), tak do sebe musím cpát hory všeho jinýho, na co třeba vůbec chuť nemám.
A představte si, že jste permamentně přejezení. Pořád. A musíte jíst. Protože 1700 nebo 2000 kalorií ve třech jídlech nestíte, ani kdybyste se zbláznili, takže musíte fakt jíst 5-6x denně, tedy každé dvě a půl hodiny do sebe fakt ládovat velká množství jídla.
A jste přejedení. Nafouklí. Bolí vás břicho, je vám zle od žaludku, nemáte na nich chuť, připadáte si jako balón a z pohledu na jídlo se vám dělá fyzicky zle, máte prostě lidově řečeno FAKT DOST A PLNEJ PUKEK ( O psychice nemluvě, ta vám dává zabrat 2x tolik, teď mluvím jen o tělesném pocitu) a stejně musíte jít a narvat do sebe velkou svačinu nebo večeři. Nebo něco, na co vůbec nemáte chuť, protože prostě meloun, jablko nebo jogurt se zeleinou vám ty kalorie ani zdaleka nedá... A věřte, že člověk po anorexii nebo i bulimii z jídla bývá hodně nafouklý. A mívá křeče. A průjmy nebo zácpy a časté nevolnosti. Protože má pokažené trávení. Takže opravdu nic hezkého.
A navíc hlava vám vážně nedovolí si to užít. Dobře, najednou máte prostor jíst opravdu cokoli, protože si to jakoby můžete dovolit. Takže si teda můžete dát tyčinku po obědě, celou pizzu, když máte hlad, tak prostě větší porci toho zdravého ( proč jíst jen nezdravě, to je nesmysl, ale i zdravým jídlem se dá bohužel přejíst do stavu, kdy je vám fakt zle), pořádnou poric přílohy, veliký kaše, příchuť toho a toho jogurtu nebo si do něj dát ořechy...
Ale myslíte, že si to užijete? Ne XD Já se na to svým způsobem taky těšila, protože ještě nedávno jsem měla období brutálních vlčích hladů, kdy jsem z hladu fakt skoro brečela a svým způsobem jsem se těšila na to, jak ho mít nebudu. Jenže popravdě, ten hlad byl daleko míň otravný, než to, co předvádí moje myšlenky.
Minulý týden jsem fakt cvičila 2-3 hodiny denně, skoro denně brečela a trápila se a nemohla jsem se ani namalovat, protože jsem prostě nesnesla pohled do zrcadla. Asi takové to je. Hlava vám nedovolí si to užít. Naopak. Udělá z toho totální peklo. Jistě, teď bych si mohla dát i koblihu ( Který naprosto miluju) ale tu si prostě nedám. Nejde to. zatím ne. Místo toho se budu mučit nad obřími talíři s brokolicí, vajíčky a cottage.
A popravdě, strašně moc bych si chtěla jíst, co chci, podle hladu a podle toho, na co mám chuť. Ale nezbývá mi, než to vydržet, a prostě jíst hodně, dokud nebudu zase úplně ok. A když už, tak už! Takže to ještě týden, dva vydržím, a pak budu mít klid, alespoň fyzicky.
Komentáře
Okomentovat