Záchvatovité přejídání

O mentální anorexii tady toho mám hodně, protože bojuju převážně s ní. O ostatních PPP jsem taky už psala, ale ještě se jim budu zvlášť věnovat v jednotlivých článcích ( Napíšu i o bulimii, anorexii = nechutenství a ortorexii) Ale dnes k přejídání... protože i to je porucha přijmu potravy.

Proč jsem se rozhodla věnovat první přejídání? Protože to je z PPP asi nejmíň pochopený. Protože i když už je to dnes známější, než třeba před několika lety, kdy tento pojem většina lidí neznala vůbec, a vůbec vlastně nevěděli, o co jde, i tak si dnes spousta lidí neuvědomuje, že i toto může být velký problém.

Prošla jsem si i fází přejídání - i když u mě to spíš byla bulimie, protože jsem málokdy vydržela si po přežerech nevzít laxativa nebo šíleně necvičit a nekompenzovat to následným hladověním, ale několikrát se mi to stalo i jako čistě přejedení. ( což je asi logický, protože tělo si chtělo vykompenzovat předchozí hladovění.) A do teď se mi občas stane. Teď v průměru jednou za dva týdny, někdy častěji, někdy méně často, ale stane se to, a pak se opravdu strašně přejím obrovským množstvím jídla :( Třeba celý oříškový máslo a 3

proteinový tyčinky, celou lučinu, kakao, strašně moc ovoce, celej sýr nebo 3 koláče, čenseková bageta ( ta obrovská) a balíček sušenek. ( To jsem si tak vzpomněla na přežery z poslední doby

Ono... co to přejídání vlastně je? Když totiž někomu řeknete, že trpíte ZP, tak vám většinou řeknou ,, No tak nežer tolik" nebo ,, Jééé, to se mě už stalo taky." Nebo Já toho taky někdy sežeru dost nebo já sním 3 porce oběda" :D " nebo tak jez častěji a po troškách" A vůbec nechápou, že tak jednoduché to není a hlavně že je to o něčem úplně jiném.

Záchvatovité přejídání není přejedení se na oslavě nebo to, že si 2x přidáte nebo že jdete na oběd k babičce a sníte polívku, hlavní jídlo, dezert a ještě ujíte od sestřenice kus čokolády, protože dostala jinou a vy chcete ochutnat.

Záchvatovité přejídání je naprosto nekontrolovatelná konzumace obrovského množství jídla. Ano, obrovksého. Ne to, že sníte 3 rohlíky, 1 čokoládu nebo že si po obědě ještě vezmete tyčinku...U mě to bylo třeba přes 2000 kcal najednou a někdo uvádí, že snědl najednou klidně i 5000 nebo dokonce 10 000 kcal... Jedna holka, která trpěla zároveň anorexií a zároveň záchvatovitým přejídáním říkala, že když měla právě období přejídání, tak snědla najednou - držte se - 10 tabulek čokolády nebo tři čtvrtě kilovou sklenici nutelly... Já snědla třeba 350ti gramovou sklinku arašídového másla ( asi během 10ti minut, ani ne a ty 250ti gramový skleničky oříškových másel mi vystačily na ani ne 5 minut) A to je 2100 kcal a 170g tuku...

Nebo když jsem měla ,,zradvý" přežery ( což jsem mívala, protože u nás doma moc sladkosti a brambůrky atd nejsou a hlavně já na to nejsu zvyklá, protože jsem to jako malá nikdy neměla) tak jsem snědla 8 jablek, 2 vaničky tvarohu, čtvrt pytle ovesných vloček a vypila půl litru mlíka...Nebo jsem snědla celý pomazánkový máslo, tunu zeleniny, nějakej sýr, půlkilovej jogurt a 2 žitný dalamánky...

A jsou lidé, kteří sní opravdu 5 velkých jídel a na to 2 balíčky sušenek nebo i kilo sladkostí ( ano, kilo)

A je důležitý říct, že to často nesouvisí s hladem. Teda někdy ano, zvlášť, když hladovíte nebo držíte diety, a tělo to dřív nebo později prostě nedá, přepnete a jdete jíst. A v tu chvíli jste naprogramovaný jen na ,,přežití" a to je v tuto chvíli sníst co nejvíc jídla. Ale často to nemusí souviset s hladem, nemusíte mít hlad, dokonce ani chuť, ale prostě... takovou strašnou psychickou touhu toho jíst strašně moc sníst... COKOLI. V takovou chvíli je úplně jedno, co vám chutná a jestli to máte rádi ( klidně jíte věci, kterých by jste se za normálních okolností ani nedotkli, protože vám nechutnají nebo se vám z nich dokonce navaluje) A máte úplně zatemněno před očima a prostě jenom jíte a jíte, cokoli, co vám přijde pod ruku a zastavíte se, až když vám je fakt strašně zle nebo ani to ne ( jedna holka - bulimička - umřela na to, že se moc přejedla, nestihla to vyzvracet a praskl jí žaludek). Někdy jíte dál, u když už jste fakt strašně přejedený a bolí vás břicho a už vám to ani nechutná a leze ušima a div se nedusíte a stejně se cpete dál, dokud je to prostě fyzicky aspoň trochu možný.

A v takové situaci to fakt nejde ovládnout a vy chcete prostě jenom jíst. Je jedno co, prostě v tu chvíli se mozek přepne a funguje jen na těch nejzákladnějších pudových věcech a prostě se cpete, dokud to fyzicky jde.

A PROČ se to děje? Důvodů může být hodně. Někdo ani nemusel před tím trpět PPP, a prostě si kompenzuje nějaký stres, nudu nebo vztek. A stane se z toho zvyk, stupňuje se to, až se z občasného přejedení stane záchvatovité přejídání.

Potom se to často stává u drastických diet. Dietujete a dietujete, držíte se, ale tělo má hlad a jednou to krachne. A přejíte se jednou, 2x, 3x... A to už se z toho stává zvyk a třeba i po skončení diety to děláte dál, protože jste na to naučení ( Ten zvyk je tu taky častý důvod. Já se třeba budívala okolo půl třetí ráno a v polospánku se chodila ládovat, někdy jsem o tom doopravdy ani nevěděla nebo si to uvědomila až ráno, co mi bylo zle a měla jsem tu chuť v puse)

A dalším důvodem jsou právě poruchy přijmu potravy. U bulimie je přejídání normální, akorát když se rozhodnete se s ní dostat a po přejedení nezvracet, nebrat projímadla a necvičit jak šílenci, přejídání může přetrvat... A často chvíli přetrvá nebo se to občas stává.

U anorexie je to tím, že je tělo vyhladovělý a staží se se dojíst. A může se to stát i v době, kdy už normálně jíte a máte třeba i nejnižší zdravou váhu. Protože platí, že jak dlouho jste tím trpěli, 2x tak dlouho se všecko dává dohromady a tělo je v tomhle protivný a chce si kompenzovat měsíce hladovění, i když už jídlo dostává. A nebo právě, když nedostává všecko, co potřebuje. Tak se lekne, že zas nedostane skoro nic a spustí záchvat přejedení...Protože co kdyby jste mu pak náhodou zas dlouho nedali.

Zdravotními komplikacemi při přejídání jsou špatné jídelní návyky, deprese, úzkosti, výčitky, žaludeční a střevní problémy, nevolnost, průjem nebo naopak zácpa, nerovnováha metabolismu ( protože když se přejíte, pak třeba zas nejíte - protože to ani moc nejde - a pak se zase přejíte a to je pro to tělo nejhorší, co může být), nadváha nebo prudké kolísání váhy a i zvýšené riziko nějaké potravinové intoletance ( protože té potraviny třeba přijmete tolik, že to v takovém množství nesnesete)

A v něčem je přejídání snad ještě horší, než anorexie...Proč? Protože na přejídání jsou často lidi úplně sami. Anorexie je strašná a i s ní jste často sami, protože i ta je hodně nepochopená, ale je to na vás vidět. Jste bledí, pohublí, vypadáte nemocně nebo unaveně, někdo vás má sice za idiota, někdo to vůbec nechápe a někdo si ani tak nevšimne, ale řeší se to, doktoři to řeší, když máte podváhu, tak se to řeší, to okolí si spíš všimne a chce vám třeba pomoct nebo s váma soucítí, ale u přejídání mají lidé často naprosto normální váhu, pro okolí jíte normálně a zdánlivě není problém...Jenže on je.

A právě pro vás osobně je to ještě horší, než anorexie, protože vidíte, že nekontrolovatelně přibíráte, jíte, nemáte nad tím vůbec kontrolu a jste z toho ještě víc nešťastní, ale pro okolí jste naprosto zdraví ( a nebo mají pocit, že je to dobře, že jíte víc, proptože přece lepší víc než vůbec že...Jenže takhle to naše hlava opravdu nebere). A v tomhle je to asi nejhorší.

Nemáte podváhu, jíte... a přece trpíte poruchou přijmu potravy. Ale když to někomu řeknete, tak na vás ještě bude koukat jako na blázna a bude si třeba myslet, že si to vymýšlíte. A v tuto chvíli opravdu nejvíc zabolí věta: ,, Ale dyť ty na to nevypadáš." A tímto člověka můžete opravdu dorazit.

A jak se přejídání zbavit? To je strašně těžký. Ale základem je prostě nemít hlad. A teď nemyslím ten pocitovej. Tělo nesmí mít hlad. To znamená jíst dostatečně. OPRAVDU DOSTATEČNĚ ne tolik, kolik vás dokáže zasytit. ( což může být hodně málo, já byla přecpaná třeba i když jsem vypila bujon nebo dva hrnky čaje, když jsem měla nejvíc stažený žaludek)

Prostě mít dobře nastavený a vyvážený jídelníček, dostatek bílkovin i ( zdravých) tuků, abyste byli opravdu sytí a jíst pravidelně. Třeba i když nemáte hlad. Proto se v těch léčebnách bagruje každý 2 hodiny...Aby právě nedošlo k hladu nebo k chutím a člověk nespadl do přejídání nebo bulimie,a proto se dávaj ty nutridrinky a doporučujou se pít ještě nějakou dobu po tom, co vás z nemocnice propustí ( a co dosáhnete zdravé váhy. Mně řekli, že je mám pít, dokud nebudu mít zdravou váhu a třeba ještě 2 týdny potom...)

Takže jíst dost, pravidelně a pestře. Aby tělo nemělo příležitost vyhládnout a vrátit vám to přežerem. Není ani dorbý úplně vynechat sacharidy a cukr, ( teď nemyslím, že musíte jíst sladkosti, ale třeba ovoce jíst a nebát se ho) protože pak by vás chytly chutě na sladký.

Jíst i večer ( večeřet) aby jste se právě nevzbudili hladoví a nešli v polospánku vybílit ledničku.

Pak taky NEZAKAZOVAT SI VŠECHNO. Protože zakázané ovoce nejlíp chutná. A když si třeba 2x týdně povolíte čokoládu nebo pizzu nebo bílej rohlík s tučným sýrem, nestane se pak, že když to náhodou ochutnáte, budete mít pocit, že musíte sníst VŠECHNO, protože pak to zas celou věčnost mít nebudete. A taky je lepší si dát čokoládovou tyčinku nebo půl balení věnečků jednou za týden, než se místo toho snažit zahnat chuť na ně jablkem a otrubovou kaší, a pak to jít stejně všecko sežrat, protože to nevydržíte. Prostě si musíte uvědomit, že je fakt lepší si dát i nad příjem třeba tu koblihu, toho nanuka nebo si k obědu zajít na pizzu, když na to máte chuť, protože furt je lepší jeden koláč nebo kobliha nebo kaloričtější oběd nebo přesáhnout příjem o 300 kcal než mít pak záchvat přejezení, který často vyjde mnohem hůř. Je dobré si říct, stejně bych to pak asi snědl/a a radši si to dovolit a nenenávidět se za to a prostě si to povolit, než se krotit, krotit, pak do toho spadnout a cítit se 3x hůř.A tohle je dobrý naučit se přijmout. Stejně tak to, že sice není kalorie jako kalorie, ale na druhou stranu třeba 300 kcal je FURT 300 kcal, i z čokolády, i ze špaget s parmazánem i ze zeleniny s jogurtem... jasně, to tělo na to reaguje jinak, ale furt to není takový fatální rozdíl :) A když an to máte chuť, je lepší si to prostě dát, než riskovat právě ataku a přežer později.

Další rada je nemít doma to, co vám přežery vyvolává. U mě jsou to třeba oříšky a oříšková másla. Prostě je nemůžu. A mrzí mě to, protože mám ořechy ráda, a třeba... snad jednou.-.. se je zase naučím jíst normálně, ale teď to fakt nejde.

U někoho je to sladké pečivo, u někoho smažené...Tak to teď prostě nejezte. Dokud se to nenaučíte jíst normálně, dokud si neutvoříte pevné, zdravé stravovací návyky. Neopchutnávejte to, nekupujte si to, pokud víte, že to skončí záchvatem. Nedá se nic dělat...Aspoň pro teď. Časem se to třeba spraví a vy nad tímhle druhem jídla zase najdete kontrolu.

Ale postupně se to třeba učte jíst. Zařadit si tu potravinu ,,v něčem" a prostě se držet... učit se to, že to nemusíte sníst opravdu všechno najednou. A dokud nemáte tu záklopku, nemějte toho doma moc.

Nebo si tu potravinu dejte s někým. Když jsem sama, stačí mi opravdu jen přivonět k oříškům a spustí to záchvat, ale když jsem byla s přítelem, dala jsem si i nugetu a bylo to v pohodě... tak si to jídlo naplánujte s někým nebo někde venku a učte se korigovat tu touhu jít se přejíst a prostě si jen vychutnejte to, co máte :)

A dovolujte si to častěji, než jednou za rok, protože ve chvíli, kdy si to povolíte opravdu jen občas, jakmile do toho kousnete, dostaví se ten známý pcoit, že TO MUSÍM SNÍST VŠECHNO, protože kdo ví, kdy si zase dovolím to ochutnat, za jak dlouhou dobu to zase budu moct jíst. A pak přichází ty myšlenky KDYŽ UŽ TAK UŽ a to pro někoho, kdo trpí přejídáním není dobré. Vím to, sama tak bohužel uvažuju a je těžký to změnit.

A KDYŽ UŽ SE VÁM TO STANE

Hlavně to nekompenzujte hladověním ani nadměrným cvičením. Protože z toho se pak stává ten kruh. Přejíte se - nejíte - pak vyhládnete a vybílíte lednici.. a zase. Furt dokola. A pro tělo je opravdu menší zlo se jeden den strašně přejíst, a pak jíst nomrálně, než se přežírat, a pak nejíst. Představte si, že máte stupnici. 0 je hladovění, 1000 je absolutní přežer a 500 je normální jezení. A věřte, že se tělo daleko líp vyrovná se skokem 1000- 500-1000 než 1000-0-1000 :) Představte si to jako graf.

Ani se to snažit všecko vycvičit není dobré řešení, protože potom budete mít logicky větší hlad a vaše zmatené tělo bude chtít zase hodně rychle a do zásoby doplnit živiny, a skončí to stejně. Ale cvičení je fajn, protože si pocitově aspoň trošku ulevíte. Ale normálně, ne 2-3 hodiny jako šílenec.

Takže když se to stane, jděte se třeba projít, NORMÁLNĚ si zacvičte, rozptylte se, ať se tolik netrápíte, přijměte fakt, že se to prostě stalo a že s tím už nic neuděláte, ale udělejte vše proto, aby se to příště už nestalo. Najezte se klidně 3 hodiny po tom nebo když to fakt byl megapřežer a nejde to, tak hned další den, normálně, třeba lehčí jídlo ( není problém dát si bílý nízkotučný jogurt s banánem místo dvou obložených chlebů, ale jde o to, abyste si nedali jenom mandarinku, protože včera jste se přece přejedli) jezte pravidelně, pestře, třeba ne nic sladkého a tučného, ale nevynechte všecky přílohy a nejezte jenom syrovou zeleninu, jinak to dřív nebo později skončí dalším přežerem)

A pokud se to stane třeba ráno, nehladovte zbytek dne. Neříkejte si, tak stalo se to ráno, ale když už nebudu dnes nic jíst, tak ten příjem bude stejněj... Věřte, že nebude, protože během dne vyhládnete a večer to uděláte třeba zas a budete mět ty přežery za den dva nebo bude následovat hned další den. Ano, když už jste ráno snědli vaničku zmrzliny, balení salámu, 4 rohlíky a půl vánočky, tak už si opravdu nemusíte dávat hned za dvě hodiny svačinu, velkej oběd, dalí svačinu a vydatnou večeři, ale nehladovte zbytek dne a nebuďte na zelenině. Prostě si třeba dejte právě ten jogurt s ovocem, k obědu třeba rybu s bramborem a k večeři polévku a salát s olivami, ale nehladovte po zbytek dne. naopak, co nejdřív, tedy hned najeďte zpátky na svůj režim, protože tím, že nebudete jíst a nebo jíst jenom mrkev a okurku si ten režim o den posunete. A nejlepší je do režimu najet HNED a pokračovat dál. Tím eliminujete to, že se to brzo stane znova. A ten den se nevažte, nepočítejte kalorie, prostě to jeden den nechte tak a naskočte zpátky do režimu a ten udržujte.

Je opravdu lepší kilo nebo dvě přibrat a pak se toho časem zbavit, než nekontrolovatelně přibírat kvůli přejídání ( nebo hubnout a přibírat skokově furt dokola) a ničit si metabolismus.

A je fajn mít někoho, kdo o tom ví, komu můžete třeba zavolat, když to chcete udělat, aby vám to rozmluvil.

A ještě vám sem napíšu triky, jak zastavit přežer, když se to zrovna děje ( ne vždy to jde, ale tyhle věci mě třeba pomáhají nebo někdy pomohly)

Káva s mlékem

Černý čaj s mlékem

Hodně chilli najednou do pusy

Hořčice ( hodně, až vám to přijde nechutné, ale přežer to zastaví)

Něco, co fakt nesnášíte

Sníst citron.